adminml

Záhadné dávnověké nerezavějící železo

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

 

FOTO: Smitapp – Own work, CC BY-SA 4.0

 

Libor Čermák: Záhadné dávnověké nerezavějící železo

Možná jste už slyšeli o železném sloupu v Dílí, který nerezaví. Víte ovšem, že to není jediná dávnověká věc tohoto druhu? Nerezavějících železných památek existuje více. A nejsou ani tak známé.

FOTO: Sloup v Dílí (wikipedia)

 

Železný sloup v Dílí pochází z období 4.-5 století našeho letopočtu. Nechali ho vztyčit indičtí panovníci na počest válečných vítezství. Původně byl součástí hinduistického chrámu uctívajícího Boha Višnua. Tehdy prý sloužil jako sluneční kalendář. Vždy o letním slunovratu směřoval jeho stín k nohám boha Višnua. Je 7 metrů vysoký, 6 tun těšký a ukován z kovu, který z 99 procent tvoří železo. Zbytek jsou minimální příměsi fosforu, uhlíku, křemíku a síry. Mimochodem, vyrobit tak čisté železo v takovémto množství je velký problém i pro nás.

Chrám bohužel ve 13. století zbořili muslimové a místo něj vystavěli minaret Kutub Minar, nejvyšší minaret v Indii. Ale i tak ke sloupu chodí tisíce lidí a věří, že jim jeho obejmutí přinese štěstí. Co však badatele vzrušuje nejvíc, je to, že jeho nadzemní část je téměž nepostižena korozí. Jeho část zapuštěná do země zkorodovaná sice je, ale co ta nadzemní část, jenž je už 1600 let musí odolávat větru a silným dešťům, které jsou zde nejsilnější mezi dubnem a říjnem?

Jenomže není v Indii jediný. Jak píše spisovatel a záhadolog Hartwig Hausdorf v knížce „Ne z tohoto světa“ v Indii existují i další podobné sloupy. Další takový se nalézá v Dháru. Ten byl původně vysoký 15 metrů a těžký 8 tun. Již tisíc let je rozbitý na několik kusů, z nichž se dochovali jen tři. I ten tvoří bezmála stoprocentní čisté železo.

Další podobný sloup se nalézá v Mandu. Je vysoký 5,2 metrů a jeho průměr je 98 mm. Nebo v Ahobilamu, které také bývalo náboženským hinduistickým centrem pro uctívání boha Narasimha. A také v Kolluru, jenž má tentokrát obélníkový profil 10 x 13 centimetrů. Ten se nalézá v chrámu božstva Mukambika.

Zajímavé, že jde vždy o součásti starých hinduistických chrámů, tedy jako něco, co slouží k uctívání božstev. Pokud uměli naši dávní předkové vyrobit čisté železo takovýchto jedinečných vlastností, využili ho i k něčemu jinému než k náboženským obřadům? Budete se divit, ale ano. Ale musíme se ze staré Indie vydat do severní Evropy.

FOTO: Wikipedia

 

K tomuto dalšímu případu dávného nerezivějícího železa mne přivedl trošku jiný můj koníček, a to modelářství. Protože už několik let vedu modelářské kroužky pro děti, kupuji jim i plastové stavebnice letadel a lodí. Mezi nimi je i vikingská loď Drakkar, kterou v měřítku 1:60 vyrábí české výrobní družstvo Směr. A v jeho návodu je popsaná i historie této lodi. Tyto lodě vyráběli dávní Vikingové už na přelomu 7. a 8. století n.l. A dokázali se na nich dostat až do Severní Ameriky. Nejvíc mne však zaujal ten fakt, že pro spojování obšívkových planěk, bylo používano železných hřebů, jenž byly vykované z čistého železa, které až do dnešních dnů nejeví nejmenší stopy koroze. Opravdu zvláštní, když hřeby, které jsou na věci, která byla neustále na vodě, tak ani po čtrnácti stoletích nereznou.

Avšak odkud v dávné Indii a dávné severní Evropě znali takovouto technologi? My proti korozi věcí používáme nerezovou ocel. To je ovšem slitina železa a dalších prvků. Ale technologie výroby tak čistého železa? Znali snad dávní lidé technologii, kterou my neznáme?

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sloup_v_Dill%C3%AD, Hausdorf H: Ne z tohoto světa, Knižní klub, Praha, 2009http://extrastory.cz/zahada-zelezneho-sloupu-v-indickem-dilli-uz-1-600-let-nerezavi.html, Návod k modelu vikingské lodi Drakkar, výrobní družstvo Směr, Praha-Petrovice

 

Související články:

Věděli snad Inkové o skutečném původu zlata?

Zlato z hlediska archeoastronautiky

Nemůžu si pomoci, ale Thórovo kladivo mi připomíná letadlo

Beton. Že by technologie z dávnověku?

 

Libor Čermák

LČ

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Osobní stránky Libora Čermáka: ODKAZ

Text: Blog Libora Čermáka na iDNES: ODKAZ

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login