adminml

ZÁHADNÁ EVOLUCE VČEL

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jak se v průběhu posledních deseti tisíc, sta tisíc a milionů let vyvíjely včely? Byly dříve menší či větší než dnes? Méně nebo více barevné? Mírumilovnější? Agresivnější? A spolupracovaly mezi sebou už kdysi podobně geniálně jako dnes?

Evoluce včel není dodnes kupodivu stále uspokojivě popsána. Takřka dokonale známe evoluci koně, velmi dobře víme, jak se v průběhu času vyvíjel člověk, ale historie obdivuhodného drobného létajícího hmyzu je stále tajuplná.

FOTO: Včela. Zdroj: Ilustrační foto

 

Jak si se včelami nevěděl rady Charles Darwin

Zásadní problém evoluce včel shrnul na svém webu www.mikulasuvmed.cz Karel Filipčík:

   „Darwin si nevěděl rady se včelami, když tvořil svou teorii evoluce. Narazil na opravdu zapeklitý problém. Podle evoluční teorie jde totiž o to, že se jedinec vyvíjí na základě tlaků a podmínek vnějšího prostředí tak, aby přežil. A přežijí jen ti jedinci, kteří se v životě přizpůsobí nejlépe a po cestě zplodí nejvíce dalších, přizpůsobivých potomků, kteří pak šíří své geny dál a dál na další generace. O tom, že to trvá miliony let, není žádných pochyb. Potud teorie evoluce.

   Ale co evoluce a včely? Proč s nimi měl Darwin takový problém? Včela totiž vůbec do této teorie nepasuje. Včela jako jedinec totiž své geny dál nepředává. Včela se totiž kdysi v historii vzdala tohoto daru ve prospěch jediného jedince s výsadním postavením, včelí matky – včelí královny. Ta jediná má totiž schopnost předávat své geny dál na další potomky. A to dělá přes své syny – trubce. Trubec a to je zajímavé, nemá otce. Trubec se totiž líhne z neoplozených vajíček. Matka dokáže klást vajíčka oplozená a neoplozená. Trubec je tak stoprocentním nositelem genů své matky. No a včely dělnice jsou sestry. Vlastní i nevlastní. Matka se totiž na začátku spáří s několika trubci, takže její dcery jsou dcery od několika otců.

   Darwin tuto otázku nakonec vyřešil prohlášením, že v případě včelstva nejde o evoluci jedince, ale o evoluci společenství jako takového. Jisté je, že včely jsou na Zemi miliony let, tedy nesrovnatelně déle, než my lidé.“

FOTO: Charles Darwin na dobové karikatuře z roku 1871.

 

Zajímavosti o evoluci: ODKAZ

 

Bzučící souputnice dinosaurů

Podle nejaktuálnějších zjištění létal po planetě Zemi včelám podobný hmyz už v době křídy, před přibližně 100 miliony lety (zažil tedy například éru dinosaurů i jejich vyhynutí). Mají to dokládat nálezy předchůdkyň včel uvězněných v unikátním „barmském jantaru“.

FOTO: Ilustrační foto

 

Problematické naleziště „barmského jantaru“. V pryskyřici staré 99 milionů let z údolí Hukawng v severním Mynmaru, byly doposud nalezeny pozůstatky organismů ze 42 tříd, 108 řádů, 569 čeledí a 1379 druhů. Myanmarské naleziště (známé již od 19. století) je ale nyní nepřístupné – kvůli válečnému konfliktu. Existují nicméně spekulace, že je místní pryskyřice s původními organismy stále nelegálně těžena a vyvážena do Číny – k výrobě šperků. Během současné těžby má přitom docházet nejenom k devastaci výjimečného místa, ale i k zneužívání místních dělníků, které vojáci údajně nutí kutat jantar v krajně nevyhovujících podmínkách, v až sto metrů hlubokých šachtách, širokých pouze metr.

FOTO: Naleziště unikátního „barmského jantaru“ v Mynmaru s množstvím chaoticky rozmístěných štol. Zdroj: Sieghard Ellenberger „Burmese Amber Fossils, Mining, Sales and Profits“. Geoconservation Research; CC BY 2.0.

 

To je ona, včelí prababička! P. S. Pravěké předchůdkyně včel byly… mrňavé?

Za předchůdkyni včel (ale i vos) je některými experty považován v 99 milionů let starém barmském jantaru nalezený hmyz Melittosphex burmensis (poprvé ho popsal entomolog George O. Poinar v roce 2006). Je dlouhý pouze 3 milimetry. Má podobně jako dnešní včely tělo porostlé chloupky (a tvar končetin podobný dnešním vosám).

FOTO: Nejstarší včela na světě? Melittosphex burmensis nalezená v „barmském jantaru“. Zdroj: Hectarea, CC BY-SA 3.0.

 

FOTO: George O. Poinar. Zdroj: Ed Schipul, CC BY 2.0

 

Je to jinak? Tahle poletuška prý nepatří do rodiny

Někteří entomologové nicméně aktuálně (2021) Melittosphex burmensis za předchůdkyni včel nepovažují. Tento pravěký hmyz má podle nich daleko blíže k vosám ODKAZ

 

Včely, jak je známe

Výrazně eusociální typy včel se na planetě Zemi pravděpodobně objevily teprve před 87 miliony let. A již se v průběhu času příliš neměnily. Známý nález „pravěké včely“ Cretotrigona prisca z jantaru v New Jersey z období před 80 až 65 miliony let už připomíná naše okřídlené „chlupaté boubelky“ ODKAZ.

 

První včely u nás

Včel (Apis), je na světě přibližně 16 tisíc druhů. Naše nejznámější včela medonosná, Apis mellifera, pochází původně ze včely východní, Apis cerana Fabricius, z Asie. Na evropský kontinent se včelí společenstva přesunula relativně teprve před nedávnou dobou, před 300 tisíci lety ODKAZ. Podle jiných zdrojů dokonce až před 10ti tisíci lety ODKAZ.

Včely dobře znali a využívali například už staří Egypťané, později i Řekové a Římané… Se včelami žili v symbióze i naši předkové a žijeme s nimi dodnes 🙂

 

Zajímavosti o včelách:

ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ

Jak vidí včely? ODKAZ

Chcete se o „pravěkých včelách“ dozvědět více? Zajímavý článek o evoluci včel „Včely a mravenci v éře dinosaurů“ ODKAZ napsal například známý český paleontolog a popularizátor dinosaurů, Vladimír Socha ODKAZ.

 

Martin Lavay

 

YouTube
Zahady.info

You must be logged in to post a comment Login