adminml

STAROEGYPTSKÉ PODSVĚTÍ? Poslední soud, vážení srdce i vyčkávající příšera Amemait…

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: ilustrační foto

 

LEGENDY O PODSVĚTÍ VE STARÝCH CIVILIZACÍCH

V jednotlivých civilizacích věřili lidé prakticky vždy v existenci podzemních říší. Tyto říše jsou většinou obývány zemřelými, ale i božstvy, duchy, démony a nejrůznějšími příšerami. V často detailně a barvitě popisovaných, většinou temných a nepřístupných hlubinách Země se přitom odehrávaly kruté a pro běžné pozemšťany těžko pochopitelné děje. Obvyklým byl poslední soud a následné mučení hříšníků.

Vícero legend překvapivě shodně připomínalo i existenci devíti světů, vše prorůstajícího stromu života, hraniční podzemní řeky s převozníkem umožňujícím pouze jednosměrnou cestu do hlubin a hlídacím zvířetem – psem. Častými obyvateli podzemí byli i hadi a bytosti s rohy.

 

Egypťané

Egyptská podzemní říše mrtvých Duat byla v mnohém podobná pozemskému světu. Nacházely se v ní řeky, ostrovy, pole, pouště, pahorky, mohyly, jeskyně… ale i planoucí ohně, železné zdi a tyrkysové stromy. Obývali ji nejenom vyvolení zesnulí, ale i mnozí bohové, duchové, démoni, příšery…

Starověcí Egypťané věřili, že do Duatu každý večer daleko na západě vplouvá bůh Slunce – Re a proplouvá jím až do následujícího rána. Podrobný popis podzemního světa se zachoval například v knize Amduat, Knize bran a Knize jeskyní. Jednotlivé popisy se lišily, základ byl ale podobný.

FOTO: Staroegyptský bůh Slunce Re často měnil svoji podobu. Vypadal jako člověk, sokol, beran, posvátný brouk – skarabeus, pyramida, sluneční disk… Zdroj: fi:Käyttäjä:kompak CC BY-SA 3.0

 

Bůh Slunce v podzemí splynul s bohem zemřelých Usirem, rozděloval úkoly nižším bohům a dohlížel na udržováním rovnováhy. Klíčový byl jeho pravidelný souboj s obřím hadem Apopem, který představoval princip chaosu isfet, nad kterým se snažil každou noc zvítězit a zachovat řád.

FOTO: Podzemní souboj s hadem Apopem

 

Re proplouval v podzemí dvanácti branami noci (které představovaly jednotlivé hodiny). Na březích ho zdravili zemřelí a táhli jeho bárku mesketet. Někteří nižší bohové a vyvolení zemřelí (faraonové…) směli s bohem Slunce v jeho člunu („člunu milionů“) přímo plout.

Na konci pouti se před Re otevřela poslední obrovská vrata oddělující podzemí od reálného světa a bůh Slunce každé ráno znovu vplul na oblohu.

 

Složitá cesta zemřelých do staroegyptského podsvětí

Nalézt po smrti cestu do podsvětí pokládali starověcí Egypťané za poměrně složitý a komplikovaný úkol, přičemž se pohled na celou proceduru časem měnil. Například první egyptské dynastie považovaly za říši zemřelých vesmír, pod zem se v představách Egypťanů přesunula až na počátku Střední říše.

Základní podmínkou pro vstup do říše mrtvých bylo ve starověkém Egyptě zachování pozemského těla, ať už jednodušším mumifikováním mrtvoly v písku pouště nebo složitějším balzamováním a následným uložením do hrobky (přibližně od 4. dynastie), což si ovšem mohli dovolit pouze bohatí Egypťané.

Najít cestu do pomyslného podzemí pomáhaly duším zemřelých tzv. Knihy mrtvých (s až 200 zaklínadly), vkládané do hrobů společně s těly. Duše zesnulých čekal v Duatu boží soud (u kterého bylo přítomno 42 egyptských bohů), kdy se ocitly před váhami, přičemž na jednu misku bylo umístěno srdce (svědomí) mrtvého a na druhé položila bohyně pravdy Maat své pero. Pokud bylo srdce těžší než pero, mohla duše zemřelého pokračovat dál do podzemí, pokud ne, sežrala ji nekompromisní požíračka duší, nestvůra Amemait.

FOTO: Scéna z podzemí: staroegyptský poslední soud a vážení srdce. Zcela vpravo sedí na podlaze Amemait, nestvůra s tlamou krokodýla, hřívou lva a tělem hrocha. Někteří badatelé Amemait ztotožňují s tzv. Jezerem plamenů, které mělo staroegyptské podsvětí obklopovat.

 

Zajímavost: starověcí Egypťané si představovali, že je v podzemí vše větší, lvi mají hustší a delší hřívy apod.

Fascinace možností existence posmrtného života v podzemí vedla starověké Egypťany ke stavbě mnohých reálných podzemních hrobek, ať už uvnitř pyramid, nebo přímo vyhloubených v zemi, případně vytesaných ve skalách. Mezi největší reálné podzemní komplexy z doby starověkého Egypta patří například hrobka synů Ramesse II. (KV5) v Údolí králů s minimálně 121 místnostmi.

 

….

Tento text je převzatý z knihy MĚSÍČNÍ ŠACHTA ODKAZ, kterou vydalo nakladatelství XYZ Albatros ODKAZ

YouTube
Zahady.info

You must be logged in to post a comment Login