adminml

Proč neexistuje ani čas ani teplota, jak to spolu souvisí a proč tomu nikdo nerozumí

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Proč neexistuje ani čas ani teplota, jak to spolu souvisí a proč tomu nikdo nerozumí

Dost světově známých fyziků vyjadřuje názor, že čas vlastně neexistuje a jeho existence je pouze naše iluze či zdání. Dokonce i můj „milovaný“ Carlo Rovelli, tento fyzik a filosof, má za to, že čas vzniká díky našem vnímání světa.

Nejdříve si vyjasněme samotný problém. Začněme z jednoduchého konce, teplotou. Na Wiki si můžeme přečíst, že teplota je v původním významu „vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého.“ Dále se tam dočteme, že je to veličina „vhodná k popisu stavu … makroskopických systémů.

Už od začátku 20. století prokazatelně víme, že se svět skládá z atomů a molekul, a proto můžeme termodynamicky chápat teplotu jako míru „střední kinetické energie…pohybu molekul...“ či atomů, jako míru vnitřní energie tělesa. (Není to tak jednoduché, neboť záleží vždy na fázových přechodech, skupenství látek, tedy jde-li o plyn, kapalinu, pevné těleso atd., ale to je technický „detail“, který náš následný výklad nejenže nezpochybňuje, ale dokonce podporuje.)

Pojem teploty má strukturní omezení. Za teplotu kamene považujeme něco, co souvisí s neuspořádaným pohybem atomů kamene, ne ale pohyb kamenem jako celku. Hodíme-li kámen nějakou rychlostí v, pak míru jeho pohyb jako celku označujeme jako kinetickou energii (E = 1/2 m.v^2), ne jako teplotu. Dá se říci, že teplota existuje na úrovni pohybu atomů, ale na úrovni pohybu celého kamene teplota neexistuje.

 

 

Pojem teploty je ale strukturně omezen nejen shora, jak jsem si právě vyložili, ale i zdola. Pohyb jednoho atomu nelze považovat za klasickou teplotu, neboť ten není makroskopickým systémem, jak se říká ve výše uvedené „definici“. Klasická, původní teplota pod úrovní atomů neexistuje. Proto ji také není možné měřit obvyklým kontaktním způsobem, třeba teploměrem. Můžeme sice pojem teploty zobecnit i pod úroveň atomů, ale tím se spodního strukturního omezení nezbavíme, jen jen posuneme dolů.

„..koncepce teploty se z látkového prostředí zobecňuje i na prostředí složená z jiných částic než jsou molekuly a atomy – na fyzikální soubory různých mikročástic a jejich vázaných kombinací „. Niels Bohr např. zavedl představu „teploty“ atomového jádra jako souboru protonů a elektronů, který vyzařuje jiné částice. Tato „teplota“ je už ale jen teplotou v uvozovkách, zobecněním původního pojmu teploty, je analogií (původní) teploty či spíše metaforou, přeneseným významem teploty. Takto zobecněná teplota neexistuje pro jednotlivou částici, tedy pod úrovni souboru částic, v případě „Bohrovy“ teploty, pod úrovní souboru nukleonů, tedy pod úrovní atomového jádra.

Přece se dá ale mluvit o tom, že „“teplotu““ má dokonce i jen jedna částice, třeba elektron, ale to už je dvojnásobná metafora (kvůli čemuž jsme použili dvoje uvozovky). To jsme totiž původní pojem teploty opustili na dva způsoby. Jednak tak, že jsme opustili úroveň atomů či molekul, a podruhé tak, že neuvažujeme, v rozporu s původní „definicí“, soubor částic, ale pouze částici jedinou. Vzpomeneme-li si pak na výše uvedený příklad jednoho kamene, jehož míru pohybu jsme si neoznačili jako teplotu, ale jako kinetickou energii, je nám jasné, že jsme ve stejné situaci v případě jedné částice. Ve skutečnosti jde o kinetickou energii částice, kterou můžeme pouze metaforicky označovat jako „“teplotu““.

Ve skutečnosti teplota jedné částice neexistuje (v původním významu toho slova). Nicméně principiálně by bylo možné metaforicky vyjádřit v podobě teploty i kinetickou energii kamene. Taková metafora nám za chvíli poslouží k rozšíření původního významu času.

 

 

Je zajímavé si uvědomit, že podobným způsobem jako teplotu můžeme analyzovat i čas. U něj také nalezneme horní a spodní strukturní hranici, nad níž či pod níž neexistuje. A čas je, stejně jako teplota, všudypřítomný. Jak to myslíme? Opět začněme u teploty. Teplota v původním slova smyslu, existuje naprosto všude tam, kde existují soubory atomů či molekul, které se srážejí nebo jsou dokonce spojeny užšími vazbami, než jsou jejich náhodné srážky, a tvoří tak třeba kapalinu či pevnou látku. Jde tedy o vše, kde atomy či molekuly vytvářejí systém, což je nějak organizovaný soubor prvků, které jsou spojeny vazbami. Teplota je relativně všudypřítomná, je všude, kde je splněna podmínka systému atomů. Čas klame tím, že se zdá absolutně všudypřítomný, ale je to tím, že jsme zatím neopustili oblast, kde se vyskytuje. Ale právě názory, že čas neexistuje, ukazují, že už tuto oblast, alespoň myšlenkově, pomalu opouštíme.

Odpovězme si teď na otázku, co je to čas, a to na základě tautologie měření. Měření je vlastně ve svém základě srovnáváním téhož (třebaže na tomto základě odvozené nepřímé metody měření postupují jinak). Měření délky v původní nejprimitivnější podobě bylo srovnávání dvou různých délek, třeba délky látky s délkou lidského lokte, či porovnávání nějaké menší vzdálenosti s palcem, nebo jiné se stopou či sáhem. V nedávné minulosti byla jednotkou metru tyč, nyní je to „délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s„. U oné tyče si snadno představíme, jak pomocí ní měříme tak, že ji opakovaně přikládáme třeba na dřevěnou kládu.

 

 

Protože každé měření je v základě tautologie a čas je veličina, která měří trvání pohybů (zajímá nás, třeba, za jaký čas vlak dojede do cíle), lze snadno nahlédnout, že ani čas nemůže být nic jiného než pohyb. Pohyb lze totiž měřit zase jen a pouze pohybem, jde-li o podstatu tohoto měření. A protože v realitě nejde měřit abstraktně, ale musíme k měření použít konkrétní měřidlo (třeba pásmo k měřené délky skříně), je zřejmé, že i čas není nic jiného než konkrétní fyzikální pohyb. Že se nám jeví jako abstraktní je způsobeno jen tím, že je zatím kdesi v kvantové hloubce, mimo horizont našeho poznání. Ale úplně stejně abstraktně se nám do 19. století jevily atomy, jejichž pohyby jsou materiálním základem teploty.

V minulosti jsme měřili teplotu bez toho, abychom dohlédli její pravou podstatu, tedy konkrétní fyzikální pohyb atomů či molekul. Ten byl mimo naše znalosti, mimo náš znalostní horizont, dokud nebyly atomy popsány, dokázány a „ohmatány“. I když byl ale tento atomový pohyb „neviditelný“, přesto jsme jej mohli měřit právě teplotou. Stejná je nyní situace s časem. Je to pohyb mimo náš horizont, kdesi hluboko ve struktuře světa. Z čeho tak soudíme? To z toho, že je opravdu všudypřítomný. Existuje nejen tam, kde je systém atomů (jako teplota), ale nemetaforicky existuje i v případě jednotlivých částic nebo třeba jen gravitačních vln, prostě v případě všeho, co se podle našich současných poznatků hýbe.

Jak dobře popisuje Carlo Rovelli ve své koncepci smyčkové gravitace, právě na úrovni kvantování samotného prostoročasu, tedy kvantování gravitačního pole, se čas ztrácí. Co se tam děje snadno pochopíme právě z analogie s mizením teploty ve struktuře látek. „Pravá“ teplota mizí právě na úrovni atomů, pod ní neexistuje. Teplota je vlastně ale jen jistým vyjádřením energie, tepelné energie. Tepelná energie tedy pod úrovní atomů neexistuje, nicméně je tam jiná forma energie, pohybová či další druhy energie.

 

 

Je tedy analogicky zřejmé, že představa, že někde na úrovni kvantové gravitace zcela mizí čas, je silné zjednodušení. Každý vznik a zánik je totiž pouze relativní (například zánik živého tvora ani v nejmenším neznamená zánik jediného z jeho atomů, stejně jako jeho narození jediný atom nevytvoří). Navíc vše vzniká, vynořuje se, jako organizování již existujících částí (kapalná voda vzniká silnějším spojení molekul vody, led ještě silnějším). Tato emergence neboli synergický efekt, jak se tento jev nazývá v teorii systémů, dává vazbami něco navíc, co v prvcích původně nebylo. To je proces (relativního) vzniku každého objektu, každého procesu, každé vlastnosti.

Je tedy patrné, že jsme na úrovni kvantové gravitace „nahmatali“ synergický efekt, kterým vzniká čas. Jenže stejně, jako vzniká nějaký objekt, spojením prvků, tedy menších objektů, vzniká každý proces spojením (z jeho hlediska) elementárních procesů. Náš čas je proces, pohyb, tedy i on musí synergicky vznikat z dílčích kvantově gravitačních procesů a je nyní na fyzice, aby poznala, z jakých a jak vzniká. Zatím jsou tyto hluboké procesy pro nás neznámé, tedy je nevidíme, a proto se nám zdá, že neexistují a že čas jaksi povstává z ničeho a hlouběji „nic není“.

Jenže z této úvahy je taky zřejmé, že „pod“ naším časem se vše také hýbe. Jinak by ani neexistoval náš čas, kdyby se tam nic nehýbalo, neboť by neměl tento pohyb, který je časem, z čeho vzniknout. Nelze jinak než předpokládat nějaký zobecněný čas, či hlubší druh času, neboť kdyby tam nebyl nějaký čas (tedy pohyb), vše co známe, by se zastavilo. Tak jako pod pohybem systémů atomů, který vnímáme jako teplotu, existují pohyby individuálních atomů, které dokonce tvoří podstatu teploty, stejně je to s naším časem. Pod strukturní úrovní našeho času existují elementární pohyby, které jej vytvářejí, které zatím neznáme, ale které jsou jeho podstatou. Ty se ale nutně dějí v jiném čase, když už tam ten nám známý není. Tento hlubší čas si pracovně označme třeba jako „hluboký čas„.

 

.

Mentální blok, kterému jsme tady vystaveni, je v tom, že si většina lidí myslím, že existuje čas pouze jediný. A to přesto, že se každodenně setkáváme třeba s počítačovým časem, který jde zrychlit či zpomalit třeba přetaktováním procesoru, nebo nedostatečným výkonem či zahlcením některé počítačové komponenty, která způsobí až zastavení (počítačového) času. Snadno ho také zastavíme vypnutím počítače. Námitka, že to není (ten pravý) čas, je celkem na místě, ale je to stejná námitka, kterou jsme analyzovali u nepravých teplot výše, a dělili jsem je na teplotu, „teplotu“ a „“teplotu““. Můžeme si budˇ všechny časy shrnout do obecnější kategorie, jako jsme si teplotu (spíše teplo) zahrnuli mezi různé druhy energie, a postulovat meta-čas a hledat jeho konkrétní formy, podobně jako mámo energii jako obecnější kategorii, jejíž jednou formou je teplo. Nebo, nemaje zatím lepšího termínu, můžeme hovořit o jiném čase, hlubokém čase.

Abychom neměli pouze dva dobře prozkoumané časy, uveďme ještě jeden, dobře známý. Jde o biologický čas. Ten kupodivu může souviset i s teplotou. Je známo, že tzv. „studenokrevní“ živočichové, zejména plazi a hmyz, se pohybují pomaleji při nižších teplotách. Nejde ale o zpomalení pouze pohybů, ale zjednodušeně řečeno všech tělesných procesů (pravděpodobně na buněčné úrovni). Je to podobné jako u teorie relativity, kde zpomalení fyzikálního času, dilatace, znamená (je) zpomalení všech pohybů.

Dokonce je možné říci, že každý systém má svůj čas a tímto časem je pohyb na elementární úrovni. Vybereme-li „družstvo“ želv pro rychlostní závod, bude jistě pomalejší než třeba družstvo zajíců. Podle rychlosti členů družstva, bude rychlá celá štafeta.

Onen myšlenkový blok, který nás nutí myslet si, že existuje pouze jeden jediný čas, pochází ještě od Newtona a jeho představy absolutního času. Kdyby byl čas skutečně absolutní, musel by být i absolutně jediný. Je to jako bychom si ani dnes nevšímali, že Einstein dokázal, že je čas relativní. On to sice ukázal v konkrétní podobě, ale pakliže je prokázáno, že je fyzikální čas relativní v jednom smyslu, znamená to zcela spolehlivě, že je relativní i v každém dalším směru. Třeba v tom smyslu, že existuje relativně, což konkrétně znamená, že existuje jen na určité strukturní úrovni a hlouběji ne. Tato zobecněná relativita času vytváří při mechanické uvažování povrchní dojem, že neexistuje vůbec. Zobecněná relativnost také znamená, že čas není jediný. Dokonce lze říci, že každý pohyb může zastávat funkci času, podobně jako každá žena může zastávat roli matky.

 

 

Onen newtonovský myšlenkový blok způsobuje, že problému (ne)existence času, rozumí málokdo. Je to totiž po několik století hluboké myšlenkové paradigma (viz Kuhn S.: Struktura vědeckých revolucí, paradigma a relativita vědeckého poznání), která nám nedovolí opustit vyšlapané cestičky uvažování. Přitom řešení problému není nijak zvlášť intelektuálně náročné. Je to podobná situace, jako když Aristoteles stvořil paradigma centrálního postavení Země ve vesmíru, které blokovalo po mnoho století další uvažování. A čekalo až na Koperníka a Keplera, aby ho změnili v představu sluneční soustavy se Sluncem v centru a kolem něj obíhající Zemí.

Pomoci může tady teorie systémů, jejíž funkci jsme si ostatně předvedli v akci v podobě představy, že systém je soubor provázaných elementů, které synergickým efektem vytvářejí vlastnosti charakterizující celek/systém. Předvedli jsem si ji na příkladě teploty i času. Relativnost přístupu je zde i v tom, že každý element je dílčím systémem, který má své hlubší elementy, a každý systém může být prvkem vyššího systému. Je možné s nadšením kvitovat, že smyčková kvantová gravitace, přinejmenším v podáním Carla Rovelliho začíná poněkud systémový přístup používat, i když pouze částečně a živelně, a to v podobě relační kvantové mechaniky. Zcela jasně je to vidět třeba v Oxfordské přednášce Carla Rovelliho „Cosmology and Quantum Theory: the Relational View“, viz níže:

 

 

Dalším rizikovým faktorem fyzikálního zkoumání je, že je tak rozsáhlé a hluboké, že je téměř nemožné udržet si celkový nadhled a udržet systematický obecný přístup. Navíc v rámi fyziky se, bohužel, moc nestuduje teorie vědeckého poznání, protože to není fyzikální obor, a tak občas někomu chybí správné „brýle poznání“, kterými se snadněji nahlíží na obecné otázky fyziky. A také obecný nadhled chce poněkud jiný styl uvažování, než přísně exaktní, který je pro matematiku a fyziku typický.

Nedávno vydala Sabine Hossenfelder knihu Ztraceni v matematice. Ta ukazuje, že u nejobecnějších fyzikálních problémů se exaktní vědec může poměrně snadno ztratit, pakliže si myslí, že je možné je vyřešit pouze technicky, matematicky, bez celkového nadhledu na problém. Nebo lze i parafrázovat Newtonovu myšlenku, že vědci kutají v hlubokých šachtách poznání a měli by se proto občas vynořit, aby se nadýchali čerstvého vzduchu.

Celkový nadhled je zcela zásadní v natolik obecných otázkách fyziky, které už přestávají být otázkami pouze fyzikálními a jsou také otázkami filosofickými a systémovými. Takovou otázkou jistě je, co je to čas. Že nejobecnější uvažování není občas nejsilnější stránkou i současné špičkové fyziky může naznačovat i příklad špičkového fyzika Stephena Hawkinga, který prohlásil, že je filosofie mrtvá. Je to jako tvrdit, že vzduch nemá žádný vliv na náš život. Je to sice pravda, ale tak do prvního hurikánu. Měli bychom to tušit, když historie má zkušenosti s takovými bouřemi, které zcela změnily fyziku od základu, jako byla bouře teorie relativity nebo kvantové mechaniky. 🙂

 

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia). Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky na FF UP Olomouc. Pracoval jako evropský expert pro „Future and Emerging Technologies“. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). IQ 196 testem Raven matrix II (certifikát Mensy ČR). Více informací zde.

(Upozornění pro vědce. Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy, prosím jako dizertační práci. 🙂 Autor má zde uváděné základní myšlenky propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s expresivním vyjadřováním, které k popularizaci patří.)

 

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

 

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

 

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

 

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

 

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

 

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

 

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

 

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Skutečnost jako přirozená virtuální realita, 1997

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Technologie výroby skutečnosti, E-area, 1998

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Náhoda neexistuje, a přesto se jí nelze zbavit, Neviditelný pes/Lidovky.cz, 8.5.2007, kopie zde

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Jan Fikacek – photo exhibition SUrREAL EUROPA IN A CZECH WAY, in the Berlaymont (the main building of the European Commission), 2nd March to 30th April 2009, in the occasion of the Czech presidency to the EU, http://www.fikacek.cz/Berlaymont/

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Nekonečno jako mechanický bůh, ZAJIMAVOSTI.info, 10.11.2017

Bojíte se IQ svého psa? Jestli ne, nebojte se umělé inteligence… zatím, ZAJIMAVOSTI.info, 12.11.2017

Proč je realita jen v našem vědomí a proč není zcela pevná, ZAJIMAVOSTI.info, 15.11.2017

Dnešní fyzice chybí…. více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá, ZAJIMAVOSTI.info, 18.11.2017

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.11.2017

Stvořil vesmír pro nás bůh?, ZAJIMAVOSTI.info, 25.11.2017

Umělá inteligence hledá pravdu, ZAJIMAVOSTI.info, 26.11.2017

Supratekutá Schrödingerova kočka, ZAJIMAVOSTI.info, 29.11.2017

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, ZAJIMAVOSTI.info, 2.12.2017

Jak na multivesmíry, ZAJIMAVOSTI.info, 5.12.2017

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl, ZAJIMAVOSTI.info, 7.12.2017

Chvála lidské hlouposti, ZAJIMAVOSTI.info, 9.12.2017

Perpetuum mobile objeveno, ale je trochu nepraktické, ZAJIMAVOSTI.info, 12.12.2017

Kvantová mechanika je mrtvá, ZAJIMAVOSTI.info, 15.12.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, ZAJIMAVOSTI.info, 17.12.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, ZAJIMAVOSTI.info, 20.12.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, ZAJIMAVOSTI.info, 22.12.2017

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí, ZAJIMAVOSTI.info, 25.12.2017

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír, ZAJIMAVOSTI.info, 27.12.2017

Je umělá inteligence úplně blbá?, ZAJIMAVOSTI.info, 30.12.2017

Filosofický idealismus – zhoubná nemoc poznání, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Je elektron jen myšlenka, dokud jej nevidíme?, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Jan nezabít člověka při teleportaci, ZAJIMAVOSTI.info, 1.2.2018

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?, ZAJIMAVOSTI.info, 8.2.2018

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, Mensa, č. 1/2018, Praha 2018, ISSN 1211-8877

Proč je nekonečno pavěda, ZAJIMAVOSTI.info, 14.2.2018

Zvuková černá díra, ZAJIMAVOSTI.info, 18.2.2018

Existuje vůbec pravda nebo je vše jen věc názoru?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.2.2018

Teorie relativity hraním si s „kostkami“ na vašem stole, ZAJIMAVOSTI.info, 27.2.2018

Skutečnost jako pevný model lodi v „láhvi“ našeho vědomí, ZAJIMAVOSTI.info, 3.3.2018

Matematický vesmír a chybičky pana Tegmarka, ZAJIMAVOSTI.info, 7.3.2018

Přednáška “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, YouTube, 8.3.2018

Fotografie z přednášky “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, Inspiration tchèque, 8.3.2018

Má větší fantazii člověk nebo vesmír?, ZAJIMAVOSTI.info, 12.3.2018

Je vesmír jen počítačovou simulací?, ZAJIMAVOSTI.info, 17.3.2018

Důkaz neexistence boha, ZAHADY.info, 22.3.2018

Důkaz neexistence ateistického boha, ZAHADY.info, 27.3.2018

Proč je matematika hmotná a váží miliony tun, ZAHADY.info, 3.4.2018

Rozuměl Einstein teorii relativity?, ZAHADY.info, 8.4.2018

Mohou být černé díry průhledné?, ZAHADY.info, 12.4.2018

Kde si můžeme přečíst svůj osud, ZAHADY.info, 13.4.2018

Co formovalo „mimozemský“ amazonský jazyk Pirahá bez číslovek, barev a času, ZAHADY.info, 19.4.2018

Je čas jen iluze?, ZAHADY.info, 20.4.2018

Proč neexistuje paradox dvojčat, ZAHADY.info, 22.4.2018

Existují přesné kopie našeho vesmíru?, ZAHADY.info, 28.4.2018

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí, ZAHADY.info, 5.5.2018

Archeologie chaosu, ZAHADY.info, 16.5.2018

Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?, ZAHADY.info, 19.5.2018

Albert Einstein neznámý, ZAHADY.info, 24.5.2018

Odkud se bere čistá energie bez hmoty?, ZAHADY.info, 29.5.2018

Žijeme či nežijeme v počítačové simulaci (našich potomků)?, ZAHADY.info, 31.5.2018

Existuje kvantová náhoda?, ZAHADY.info, 4.6.2018

Proč neexistuje nula, ZAHADY.info, 8.6.2018

Tajemné nekonečno jednoduše (1), ZAHADY.info, 13.6.2018

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa (fenomenologie), ZAHADY.info, 18.6.2018

Náboženský kolaps geniality, ZAHADY.info, 23.6.2018

Jak ihned navázat kontakt s mimozemšťany – praktický návod, ZAHADY.info, 26.6.2018

Teorie relativity jako symetrický klam a iluze?, ZAHADY.info, 28.6.2018

 

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel nebo http://www.fikacek.cz/eurocentra2006-7/

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Djatlov

Pterosauři

Yetti, bigfoot

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Skrytá kamera

F1

Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky 
Děs, běs, katastrofy
Legendární reklamy 
Zajímavosti o koních
Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Automodeláři

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Buddha

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové

Sex

Na titulní stranu ZAHADY.INFO si klikněte zde:


Zahady.info
Zahady.info

Prohlédněte si i nový YouTube kanál ZAHADY info:

YouTube

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login