adminml

Má exaktní věda dokonalé pravdy a dogmata?

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Má exaktní věda dokonalé pravdy a dogmata?

Lidské uvažování dneška je charakterizováno relativizací pevných pravd, které se dříve zdály býti „nehybnými skalami“ poznání. Této relativizace je ale až příliš a tak se někteří vědci snaží pravdy opět fortifikovat, zpevňovat.

Luboš Motl, ani nejlepší český strunař, rozuměj teoretický fyzik zabývající se teorií super-strun, příjemně překvapil, neboť napsal kvalitní filosofický blog „Einsteinův průlom byl mnohem hlubší, více filozofický, než se předpokládalo„. Nevím sice, kdo mohl chybně předpokládal, že Einsteinův průlom byl málo filosofický, když podstata tohoto průlomy byl filosofická třeba už v tom, že relativitu času Einstein poprvé bral jako reálnou, nikoliv jako nereálnou a technicky-pomocnou, ale s důrazem na filosofii zde nejde než souhlasit. Ty nejobecnější fyzikální problémy už dávno potřebují (a vždy potřebovaly) obecné uvažování mimo fyziku a je příjemné vidět, že někteří fyzici jsou schopni si to uvědomit. To, na druhé straně, bohužel, není mezi fyziky až tak časté. Tím spíš je nutné ocenit Lubošův přínos.

Ve zmíněném blogu není sice nic filosoficky závratně nového, alespoň pro ty, kdo jsou ve filosofii trochu zběhlí, přesto nejde neocenit o solidní a ucelené filosofické uvažování. Blog naznačuje, že je určen širšímu publiku a tomu je opravdu vhodné opakovat stále, že některá fakta a teorie prostě platí a žádné mudrování na tom nic nezmění. Možná by nebylo od věci opakovat i nejednomu filosofovi, že fyzika a matematika dávají velmi pevné pravdy a jistoty a některé rozbředlé a zmatené přehnaně relativizující výlevy, které samy sebe považují za filosofii, s tím nic nezmohou. Fyzika není kulturní konstrukt, neboť nezáleží na lidském názoru či lidské shodě, jestli se v autě při nárazu do zdi rychlostí 200 km/h zabijeme nebo ne.

Jedna konkrétní věc je v blogu přece jen asi nová a to připomínka toho, že Einstein explicitně formuloval pojetí současnosti, která se odlišovala od newtonovské současnosti, přičemž ale toto předchozí Newtonovo pojetí nebylo nikdy explicitně formulováno, newtonovské pojetí současnosti bylo skryté v intuici.

Je to hezká ilustrace toho, že každá teorie, definice či názor nebo sdělení platí jen za určitých podmínek, z nichž ty noeticky nejbližší podmínky (ty nejprozkoumanější) jsou známé, ale spousta podmínek jejich platnosti známá není, neboť člověk nad nimi ještě ani nezačal uvažovat. V rámci své aspirantury jsem v jednom textu formuloval tuto myšlenku obecně a o něco šířeji (někdy v roce 1984) . Rozebíralo se tam, že oněch neznámých podmínek platnosti každého tvrzení je (metaforicky řečeno) potenciálně nekonečně mnoho. A že jsou vlastně 3 vrstvy těchto podmínek platnosti: 1. vědomě formulované 2. nevědomě používané 3. nepoužívané ani implicitně, které teprve poznáme, a to nejdříve intuicí a posléze explicitně. Tato představa ladí s Popperovou falsifikací, která formuluje každé, třebaže i velmi jisté poznání, jako poznání přece jen relativní, zjednodušené, platné pouze za určitých podmínek, které budou obecnějším poznáním překonány. Dokonce takováto relativnost každého poznání, tedy fakt, že každé poznání bude v budoucnu nutně částečně negováno, je podmínkou toho, aby toto poznání bylo vůbec vědecké.

Žádné tvrzení, princip nebo teorie není dokonale pravdivá

Nelze než podporovat obecnou snahu Lubošova blogu po upevnění vědy jako zdroje jistot, nicméně v konkrétní argumentaci je nutno tomuto blogu oponovat. Dočteme se tam totiž, že „Einstein nalezl nové principy (princip relativity, konstantnost rychlosti světla a Lorentzovu symetrii), které zatím všechny testy potvrzují netriviálně a neuvěřitelně přesně…. a to je dobrý důkaz, že tyto principy jsou dokonale pravdivé.“

To je zajímavé tvrzení, když přitom sám blog ilustruje, že tyto principy nejsou „dokonale pravdivé“, neboť když v něm čteme, že testy jsou neuvěřitelně přesné, neznamená to, že jsou dokonale = absolutně přesné, neboť každé měření má nenulovou nepřesnost. Třeba i v klasické mechanice je přesnost každého měření nutně omezena, což je dáno fyzikálními vlastnostmi měřícího a měřeného systému a dalo by se pro každé měření v klasické za daných technických podmínek formulovat svého něco jako „princip neurčitosti“ svého druhu.

Za druhé blog uvádí, že je nutné „se zbavit gravitace“ k dokonalé platnosti těchto principů, soustava musí volně padat či je třeba požadovat lokální platnost. Jsou zde tedy uváděny podmínky platnosti, bez nichž principy speciální relativity neplatí dokonale. Dokonce je jasné, že speciálně relativistické principy nemohou platit nikdy absolutně přesně, protože gravitačního pole se nelze nikdy zbavit, když třeba i každá částice gravitačně působí. Onu lokálnost by také bylo nutné omezit na jediný bod s nulovými rozměry, aby ony principy platily absolutně přesně, jenže v takovém bodě pak nelze provést fyzikální měření, takže opět úvaha o „dokonalé pravdivosti“ vypadla z fyziky, je mimo realitu.

Nikde ve vesmíru se nevyskytuje absolutně plochý prostoročas, to je také jen idealizace mimo realitu. Nebo se můžeme na věc pokusit podívat na Planckových škálách, kde kvantové vakuum „vře“. I když si tento „var“ představíme v podobě zklidněné v podání super-strun, stále to není ani omylem dokonale plochý einsteinovský prostoročas, kde by zmíněné principy dobře platily. To je vlastně v jiné podobě tentýž problém, který má každá teorie kvantové gravitace – hladký prostoročas přestává být v této hloubce hladký a obecná teorie relativity má problém. Nebo můžeme jít naopak do „celovesmírných“ měřítek a zjistíme, že některé galaxie se od nás vzdalují nadsvětelnými rychlostmi, s čímž si speciální relativita opravdu neporadí. I principy teorie relativity tedy platí jen relativně, „absolutně“ pak jen ve zjednodušení našich představ.

Je zajímavé, že i když Luboš vypočítává seznam důvodů, proč speciálně relativistické principy nemohou být nikdy absolutní, zavře následně oči a za absolutní, za dokonale pravdivé, je přesto prohlásí. Je to vítězství „ideologie“, osvícenecké filosofie nad realitou, která je přímo před očima, vítězství emocí nad racionalitou, je to zapírání nosu mezi očima. Takováto „mechanická“ filosofie je v rozporu se skutečností, neboť jeví-li se něco jako absolutně jisté a absolutně přesné, je to jen díky tomu, že je to naše zjednodušená představa, kde nepřesnosti a nejistoty nevidíme, proto, že je naše vnímání omezené. Albert Einstein to formuloval takto: „Pokud matematické zákony odkazují na skutečnost, nejsou jisté, a pokud jsou jisté, nevztahují se na skutečnost.“ Aneb, jak praví „klasik“: Jsi-li si něčím (absolutně) jist, jsi špatně informován.

FOTO: Pixabay.com free photo

 

Podobným způsobem, jako jsme ukázali relativnost platnosti speciálně relativistických principů, by se dala ukázat relativnost každého modelu, každé teorie, každého axiom z naší konečné oblasti poznání. Proto toto naše tvrzení relativnosti všeho také není absolutní, neboť se netýká celého světa, ale jen oblasti, která metaforicky řečeno, činí jen 0% z celého světa, oblasti, kterou alespoň trochu známe, řekněme oblasti multivesmíru. A požadavek, že se za hranicemi např. multivesmíru mohou skrývat jevy popsatelného absolutními teoriemi (když přece není naše tvrzení o relativnosti absolutní), je požadavek mechanické logiky, která si dovede představit jen dvě možnosti: a) absolutně vše je relativní b) je něco absolutního. Jenže se tu nebere do úvahy proměnlivost našich základních pojmů v budoucnosti, při poznávání dalších, dnes neznámých oblastí, a je tu snaha extrapolovat mechanickou logiku na nekonečně mnoho budoucích případů, což je 100%ně jistě chybná úvaha. V každé teorii či sdělení existují (přinejmenším implicitně) absolutní předpoklady, ty ale nutně později ukáží je jen jako relativně absolutní, zdánlivě absolutní, ale absolutní úlohu začnou hrát nové hlubší předpoklady. Absolutnost se mění v relativnost (a někdy naopak).

S blogem lze bezpochyby souhlasit, že jsou tvrzení, která platí neuvěřitelně přesně a jistě, a že existují téměř dokonalé postuláty, axiomy nebo teorémy Matky přírody. Žádný z nich však není absolutně přesný a absolutně pravdivý. Všechna tvrzení jsou „absolutně“ přesná a jistá jen za daných podmínek, tedy jsou relativně absolutní, což ale „sečteno“ znamená jen a pouze, že jsou relativní a jako absolutní se nám mohou pouze jevit do doby, než odhalíme jejich relativnost a nepřesnost. Dobrou ilustrací zde mohou být Newtonovy axiomy absolutního prostoru a absolutního času, které platí téměř dokonale, ale pouze za podmínek pomalých rychlostí (a zcela plochého prostoročasu).

Zatím jsme zdůrazňovali zejména, že jakékoliv principy, teorie, představy, jsou jen jaksi poněkud nepřesné. Jenže ony všechny jsou také v principu špatně. Ono totiž prostor a čas není absolutní, jak to formuloval Newton, není to tak, že skládání malých rychlostí je newtonovské, jen kvantitativně trochu nepřesné. Skládání i malých rychlostí je vždy relativistické, takže v principu není nikdy pravda, že se dvě rychlostí sečtou či odečtou, ale vždy platí vzorec pro relativistické skládání rychlostí, který není pouhým součtem:

FOTO: Sčítání a odčítání rychlostí. Vlevo klasické, newtonovské, vpravo relativistické

 

Stejně je v principu špatně i speciální teorie relativity, protože je jen zjednodušením reálně působící obecné teorie relativity, neboť nikde není gravitační pole absolutně rovnoměrné a neměnné. Ano, výsledky spočtené obecnou teorií relativity a speciální teorií relativity se v případě dosti homogenních gravitačních polí budou lišit jen nepatrně, dokonce rozdíl může být neměřitelný, pro nás nepozorovatelný, a to proto, že každé měření má konečnou přesnost. Přesto je speciální teorie relativity jen zjednodušením reálně složitější situace a rovnice obecné teorie relativity i v případě, kde se obecně relativistické efekty neprojevují, v principu kvalitativně lépe popisují realitu.

Ovšem i obecná teorie relativity je „v principu špatně“, neboť je nutně zjednodušená, už proto, že nezahrnuje kvantové efekty. A nakonec i úspěšná teorie kvantové gravitace, bude též v principu špatně, protože bude jen zjednodušením ještě obecnější teorie, neboť každá teorie a představa je jen zjednodušením. Budoucí fyzikální teorie všeho, tak bude jen teorií např. všeho, co se nachází v našem vesmíru a nebude teorií opravdu všeho, co existuje, ke které bude mít stále potenciálně nekonečně daleko. Nová teorie kvantové gravitace tak bude jen teorií „všeho“ a též bude v principu zjednodušením skutečnosti.

Stejně lze zpochybnit v Lubošově blogu diskutovaná „vědecké dogmata“, která se podle blogu liší od náboženských dogmat tím, že ta vědecká prošla empirickými testy. Jinak se ale opět „vědecká dogmata“ charakterizují jako „dokonale pravdivá“. Obávám se, že tato dokonalost je opět jen v našich očích a v našich mozcích (a počítačích), které mají pouze konečné schopnosti a tím nemohou vytvořit nic více než idealizované modely, která odpovídají realitě velmi, velmi přesně, nikdy však absolutně přesně. Lze jen doufat, že když se zde dogmata uvádějí v závorkách, nemyslí se doslova dogmata. Obávám se trochu ale, že ano, a Lubošovo uvádění termínu „dogma“ v uvozovkách chce pouze odlišit náboženská netestovaná dogmata a testovaných fyzikálních, ale tvrdá přesto na jejich absolutní platnosti. Pak ale nelze takový názor považovat za vědecký.

Alespoň částečná zpochybnitelnost jakéhokoliv principu, axiomu, teorie či věty, je totiž dokonce nutnou podmínkou vědeckosti takové formulace, což je vlastně Popperova falsifikace jako kritérium vědeckosti, jak jsme již zmínili. Princip falsifikace je uvědomí si toho, že věda vytváří jen a pouze idealizované modely, které musí být časem v překonány jako specifické případy platné jen za určitých podmínek, tedy že jsou tyto modely „v principu špatně“. Ilustruje to Einsteinův povzdech, že nestačí, aby jeho teorie byla miliónkrát prokázána, protože postačuje jediné vyvrácení, aby bylo jasné, že není absolutně platná.

Silně sympatizuji s blogem v jeho zaujetí proti postmodernismu a jiným extrémně relativizujícím koncepcím a také ve zdůrazňování pevných pravd, ověřenými pozorováními a/nebo experimenty. Ale pevnost těchto pravd není jejich podmíněností, platností jen v určité oblasti, možností jejich falsifikace nijak zpochybněna, ale naopak upevněna. Z tuhé absolutní pravdy se tak totiž stává pevná, ale pružná pravda „algoritmická“. Ostatně už z klasické mechaniky více, že pevné těleso je nejednou křehké a pružné je tak daleko odolnější. Když nepřipustíme podmíněnost, budeme muset tvrdit, že Newtonova mechanika je špatně, kdežto ona stále velmi dobře a přesně popisuje realitu, pokud jde o poměrně malé rychlosti a rovnoměrná či slabá gravitační pole.

Fikáček – Motl 2 : 0

Luboš si v závěru blogu vzpomněl i na mne a uvádí mě jako špatný příklad nekoncepčního, nefilosofického uvažování. Chtěl tím asi vyrovnat svou prohru v případě „zvukové teorie relativity“, kterou sám uznal tím, že mi nabídl, abych o této „zvukové relativitě“ napsal na jeho blog svůj guest-blog. Někdy před 25 let jsem totiž tvrdil, jak píše sám Luboš, že je možné i v nerelativistickém médiu najít některé relativistické efekty, což Luboš prohlásil za nesmysl a mě za blázna. Bohužel se časem ukázalo, že jsem měl pravdu, neb v laboratoři v Izraeli zrealizovali zvukovou „černou díru“ nebo spíše „hluchou díru“, která je v jistém smyslu analogií černé díry z obecné teorie relativity, ale ve zvukové podobě.

Už při této prohře si mohl Luboš všimnout, že jsem vycházel z obecného až filosofického přístupu, o kterém teď tvrdí, že ho postrádám… tedy kdyby si nechal tehdy věc vyložit. A že trefit se úvahou do něčeho, co se uskuteční za 25 let, zřejmě znamená, že ta (obecná) úvaha, byla správná. Není těžké totiž uvážit, že „éter“ musí existovat, neboť světlo, musí být vlněním něčeho, i když se vlastnosti takového média nemusí zrovna projevovat v podobě 3D éterovém větru (pro účely tohoto blogu úvahu velmi zjednodušuju). A že Einsteinovo odmítnutí éteru při vzniku speciální relativity tak nebylo odmítnutím jeho existence, ale pouhým odmítnutím jeho mechanických vlastností. Stačí, aby byl tento „éter“/prostoročas čtyřrozměrný a choval se speciálním způsobem, a může existovat. Chcete-li se dovědět podrobnosti o této Lubošově „chybičce“, přečtěte si tyto dva blogy:

Teorie relativity hraním si s „kostkami“ na vašem stole
Zvuková černá díra

Smutné je, když mi teď vyčítá povrchnost a nesystematický povrchní přístup v analýze speciální relativity, že už tenkrát dávno zůstal zcela na povrchu, a ani si nenechal vysvětlit onu úvahu a už věděl, že je špatně. Tutéž povrchnost zopakoval tentokráte, když říká, že nepostupuju systematicky, ale přitom si ani nepřečte, co vlastně píšu. Kdyby ho to zajímalo, našel by nejen v mých blozích ale i v jednom mém recenzovaném článku filosofický rozbor Einsteinovy definice současnosti, která je, zdá se, fyzikálně, logicky a filosoficky nekonzistentní, neboť v ní Einstein asi nechal kus absolutního Newtonova uvažování. Najděte kapitolu „Filosofický experiment analyzující současnost a skutečnost ve fyzice“, která obsahuje tyto obecné úvahy o definici současnosti. A to je ten startovací bod, proč se o speciální teorii relativity zajímám. Nevím o tom, že by někdo podobnou analýzu dělal (i když v případě oné zvukové relativity jsem dodatečně zjistil, že stejnou úvahu provedl geniální fyzik William Unruh ještě daleko dříve).

Netvrdím, že mé úvahy musí být správné, ono ne každý je Einstein, že. Ale ani omylem to není ad hoc přístup, který si u mě prostě Luboš jen vymyslet metodou slaměného panáka (raději říkám fiktivní postavičky), tedy vymyslel si mé názory, které nemám, a pak je zkritizoval. 🙂 Je-li něco mojí silnou stránkou, pak je to obecné uvažování, takže mi vyčítat ad hoc přístup je opravdu nesmysl. Tedy, zdá se, že Luboš už prohrává 2:0. A z pozorování lze usoudit, že cokoliv o mě píše, tak kecá, a spíše opak je pravdou 🙂

Umí fyzici uvažovat filosoficky?

Luboš je určitě skvělý fyzik a v tom se mu nemůžu a ani nechci rovnat, ale jakmile zamíří mimo fyziku, jako třeba úvahou o způsobu vzniku nových teorií, i když třeba fyzikálních, v tomto jeho blogu, stane se amatérským filosofem, jehož úvahy nejsou víc než filosoficky průměrné mezi filosofy (i když mezi fyziky kvalitní zřejmě jsou). Jeho několik set let starý filosofický přístup v osvíceneckém stylu není to, co by mohlo dnešní fyzice prospět. Spíše takováto filosofie, pro fyziky bohužel celkem typická (viz Hawkingův přístup), vývoj nových zásadních fyzikálních koncepcí brzdí, což logicky vyplývá třeba právě z představy, že ve vědě existují dogmata a dokonalé pravdy. Fyzici nikdy nebývali špičkoví filosofové, jejich obecné úvahy málokdy byly špičkově kvalitní, když pomineme takové mimořádné génie, jako byli Einstein nebo Newton, nebo některé multitalenty. Jakoby se exaktní myšlení a pružné obecné uvažování navzájem „nesnášely“, nebyly kompatibilní. Jako by to bylo jako s Heisenbergovými relacemi neurčitosti: můžete si vybrat buď špičkové analytické exaktní myšlení nebo obecné a pružné, ale ne obojí. To může být jednou z příčin současné krize fyziky, která už snad 50 let nebyla schopna přijít s žádnou zásadně novou, ucelenou a experimentálně ověřenou koncepcí, jako tomu bývalo předtím.

Je sice hezké, když se fyzik snaží o obecné koncepční uvažování, ale jeho filosofickým závěrům bych moc nevěřil. Třeba tomu, že vznik nové teorie musí předcházet správná obecná (filosofická) úvaha. Stačí letmý pohled do historie fyziky, aby bylo jasné, že ne vždy správná obecná úvaha vede k cíli. Je třeba známo, že mnohé alespoň částečně chybné obecné úvahy inspirovaly správné řešení. Tím může být například Machův princip, jeho relační představa prostoru, která inspirovala Einsteina při vzniku obecné teorie relativity, nebo Demokritovy atomy. Zábavné je, že to byl Lubošem, odmítaný ad hoc impuls, který stál u zrodu disciplíny, v níž je odborník – teorie superstrun. 🙂

Tento obor byl totiž odstartován v roce 1968 náhodným nálezem 200 let starého Eulerova vzorce Italem Gabriele Venezianem. Ten nalezl v jedné staré knize o historii matematiky. Kreativita, které je potřeba pro vznik nové teorii, je totiž mnohdy založena na náhodné chybě v uvažování, spojením dříve nespojeného, interakcí mezi obory, kterou se snaží fyzici nejednou úspěšně likvidovat třeba i odmítáním filosofie (Hawking). Nejeden fyzik totiž už na první pohled „ví“, že je nějaká myšlenka špatně, jenže výsostně kreativní metoda, brainstorming, je právě založen na tom, že se na první pohled zdánlivě nesmyslné myšlenky nechávají žít a až následně se analyzují. Když se s lehkou fyzikální arogancí vševědoucnosti odstřelí myšlenka (třeba zvukové relativita), může to být jedna z malých cihliček k uzavírání fyziky do sebe, izolace systému a zvyšování jeho entropie, tedy k jeho dezorganizaci, jak říká 2. věta termodynamická (a známá Havlova úvaha o netropické společnosti). Jen otevřený systém se může vyvíjet, jak nás učí synergetika.

Mimochodem, nejsem ani fyzik ani filosof, vystudoval jsem interdisciplinární studia a snažím se uvažovat o problému a nehledět přitom na dělení oborů. Ono dělení je totiž lidské, umělé, příroda takto rozdělená není. A má-li se vyřešit nějaký problém, měly by být činěny pokusy z jakékoliv strany, z jakéhokoli oboru a tyto pokusy by se měly navzájem inspirovat.

Dobrým negativním příkladem, jak může povrchní filosofie blokovat fyziku, je stále převládající Kodaňská interpretace kvantové mechaniky, která je silně pozitivistická a nesplňuje ani kritérium vědeckosti – falsifikaci. Obávám se, že i když byla Kodaň jako dočasné zjednodušené řešení velmi efektivní, pravdou je zřejmě, že měl Einstein pravdu a bylo to řešení pouze povrchní, které už mělo být dávno překonáno. A fyzici si rádi vytvářejí amatérské filosofie, které mohou fungovat jako blok v hlavě.

Chtěl bych tyto úvahy uzavřít tím, že určitě nefandím rozbředlým totálně relativizačním úvahám o post-pravdě a nejistotě všeho, a že pokládám fyziku (a matematiku) za to nejlepší a nejefektivnější, co lidská mysl zplodila, za daleko přínosnější než filosofii. Obávám se ale, že má dnešní fyzika trochu tendenci k silně pozitivnímu sebehodnocení a tím i ke hroucení se do formy myšlenkové „neutronové hvězdy“, která se uzavírá do sebe a brzdí tak svůj vývoj. I tak daleko méně kvalitní disciplína, jakou je filosofie, je pak schopna pomoci odblokovat některé obecné myšlenkové překážky, které stojí fyzice v cestě (jak se ukázalo třeba při vzniku teorie relativity), zejména tím, že není v této „neutronové hvězdě“ uzavřena. Fyzika některé takové překážky bude sama odstraňovat jen těžce, když si občas trochu nesebekriticky myslí, že všechno dělá bezchybně, a to i mimo fyziku, tedy v oblasti, kde jí poněkud chybí znalosti a schopnosti, třeba jako v evoluci vědeckých teorií. 🙂

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český “interdisciplinarista”/generalista, některými chápán jako filosof a je také popularizátor vědy. Zabývá se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality, částečně také matematiky. Je také fotograf.

 

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

 

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

 

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

 

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

 

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

 

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

 

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

 

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Skutečnost jako přirozená virtuální realita, 1997

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Technologie výroby skutečnosti, E-area, 1998

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Náhoda neexistuje, a přesto se jí nelze zbavit, Neviditelný pes/Lidovky.cz, 8.5.2007, kopie zde

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Jan Fikacek – photo exhibition SUrREAL EUROPA IN A CZECH WAY, in the Berlaymont (the main building of the European Commission), 2nd March to 30th April 2009, in the occasion of the Czech presidency to the EU, http://www.fikacek.cz/Berlaymont/

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Nekonečno jako mechanický bůh, ZAJIMAVOSTI.info, 10.11.2017

Bojíte se IQ svého psa? Jestli ne, nebojte se umělé inteligence… zatím, ZAJIMAVOSTI.info, 12.11.2017

Proč je realita jen v našem vědomí a proč není zcela pevná, ZAJIMAVOSTI.info, 15.11.2017

Dnešní fyzice chybí…. více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá, ZAJIMAVOSTI.info, 18.11.2017

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.11.2017

Stvořil vesmír pro nás bůh?, ZAJIMAVOSTI.info, 25.11.2017

Umělá inteligence hledá pravdu, ZAJIMAVOSTI.info, 26.11.2017

Supratekutá Schrödingerova kočka, ZAJIMAVOSTI.info, 29.11.2017

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, ZAJIMAVOSTI.info, 2.12.2017

Jak na multivesmíry, ZAJIMAVOSTI.info, 5.12.2017

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl, ZAJIMAVOSTI.info, 7.12.2017

Chvála lidské hlouposti, ZAJIMAVOSTI.info, 9.12.2017

Perpetuum mobile objeveno, ale je trochu nepraktické, ZAJIMAVOSTI.info, 12.12.2017

Kvantová mechanika je mrtvá, ZAJIMAVOSTI.info, 15.12.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, ZAJIMAVOSTI.info, 17.12.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, ZAJIMAVOSTI.info, 20.12.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, ZAJIMAVOSTI.info, 22.12.2017

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí, ZAJIMAVOSTI.info, 25.12.2017

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír, ZAJIMAVOSTI.info, 27.12.2017

Je umělá inteligence úplně blbá?, ZAJIMAVOSTI.info, 30.12.2017

Filosofický idealismus – zhoubná nemoc poznání, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Je elektron jen myšlenka, dokud jej nevidíme?, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Jan nezabít člověka při teleportaci, ZAJIMAVOSTI.info, 1.2.2018

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?, ZAJIMAVOSTI.info, 8.2.2018

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, Mensa, č. 1/2018, Praha 2018, ISSN 1211-8877

Proč je nekonečno pavěda, ZAJIMAVOSTI.info, 14.2.2018

Zvuková černá díra, ZAJIMAVOSTI.info, 18.2.2018

Existuje vůbec pravda nebo je vše jen věc názoru?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.2.2018

Teorie relativity hraním si s „kostkami“ na vašem stole, ZAJIMAVOSTI.info, 27.2.2018

Skutečnost jako pevný model lodi v „láhvi“ našeho vědomí, ZAJIMAVOSTI.info, 3.3.2018

Matematický vesmír a chybičky pana Tegmarka, ZAJIMAVOSTI.info, 7.3.2018

Přednáška “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, YouTube, 8.3.2018

Fotografie z přednášky “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, Inspiration tchèque, 8.3.2018

Má větší fantazii člověk nebo vesmír?, ZAJIMAVOSTI.info, 12.3.2018

Je vesmír jen počítačovou simulací?, ZAJIMAVOSTI.info, 17.3.2018

Důkaz neexistence boha, ZAHADY.info, 22.3.2018

Důkaz neexistence ateistického boha, ZAHADY.info, 27.3.2018

Proč je matematika hmotná a váží miliony tun, ZAHADY.info, 3.4.2018

Rozuměl Einstein teorii relativity?, ZAHADY.info, 8.4.2018

Mohou být černé díry průhledné?, ZAHADY.info, 12.4.2018

Kde si můžeme přečíst svůj osud, ZAHADY.info, 13.4.2018

Co formovalo „mimozemský“ amazonský jazyk Pirahá bez číslovek, barev a času, ZAHADY.info, 19.4.2018

Je čas jen iluze?, ZAHADY.info, 20.4.2018

Proč neexistuje paradox dvojčat, ZAHADY.info, 22.4.2018

Existují přesné kopie našeho vesmíru?, ZAHADY.info, 28.4.2018

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí, ZAHADY.info, 5.5.2018

Archeologie chaosu, ZAHADY.info, 16.5.2018

Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?, ZAHADY.info, 19.5.2018

Albert Einstein neznámý, ZAHADY.info, 24.5.2018

Odkud se bere čistá energie bez hmoty?, ZAHADY.info, 29.5.2018

Žijeme či nežijeme v počítačové simulaci (našich potomků)?, ZAHADY.info, 31.5.2018

Existuje kvantová náhoda?, ZAHADY.info, 4.6.2018

Proč neexistuje nula, ZAHADY.info, 8.6.2018

Tajemné nekonečno jednoduše (1), ZAHADY.info, 13.6.2018

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa (fenomenologie), ZAHADY.info, 18.6.2018

Náboženský kolaps geniality, ZAHADY.info, 23.6.2018

Jak ihned navázat kontakt s mimozemšťany – praktický návod, ZAHADY.info, 26.6.2018

Teorie relativity jako symetrický klam a iluze?, ZAHADY.info, 28.6.2018

 

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel nebo http://www.fikacek.cz/eurocentra2006-7/

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login