adminml

Keltská oppida, aneb kde to v českém starověku nejvíc žilo

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Libor Čermák: Keltská oppida, aneb kde to v českém starověku nejvíc žilo

Keltská doba je nedílnou součástí naší historie. A právě na území naší země bylo jedno z jejich hlavních evropských center. Stejně jako my, tak i tehdy měli svá velkoměsta, tedy na svojí dobu. My dnes těmto citadelám říkáme oppida.

Slovo oppidum vznikl z latinského „ob pedes“ tedy „obydlené místo, které se musí kvůli hradbám obejít“.

 

Tento pojem používali Římané. Jak těmto pevnostem říkali sami Keltové, to bohužel nevíme. Přesto to bývala ve své době obrovská města s množstvím obyvatel, které vznikala tenkrát, v druhém a prvním století př. n. l. Nezřídka zde mívali i svojí svatyni, a tak mohlo jít i jakési náboženské a duchovní centrum. A v neposlední řadě se jednalo o mohutné opevnění, takže mělo i důležitý vojenskostrategický význam. Ale v každém případě to bylo místo, kde to v jejich době žilo nejvíce. Dnes bychom místům obdobného významu řekli „hlavní“ či „krajská města“. A tak oppida mají své pevné místo v české historii. A jsem toho názoru, že by se je ve škole měli děti učit vyjmenovat obdobně, jako se učí třeba planety sluneční soustavy. Ale ať chceme nebo ne, jedná se o důležitou součást české historie. A ona oppida? Jsou to hlavně tyto:

 

Z á v i s t

 

Již v neolitu, tedy 3000 let před naším letopočtem bylo osídlení na dvou vrších (Šance a Závist) podél Břežanského údolí. Též v době bronzové a později, v 6. století před naším letopočtem, kdy se zde usadili první Keltové. Toto hradiště mělo tenkrát 27 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny. Zhruba kolem roku 400 před naším letopočtem zachvátil toto místo mohutný požár. Jak píše Jan Bauer v knížce „Místa která zmizela“, tak podobné požáry nepostihli jen Závist, ale i ostatní keltská hradiště v Čechách. Co se tehdy stalo, můžeme se jen dohadovat. Tuto záhadu ještě umocňuje fakt, že většina tehdejších obyvatel náhle opustila Českou kotlinu a přesídlila více na jih, do Itálie. Jenže kolem roku 190 před naším letopočtem se opět vrátili a naší zem tehdy zachvátilo nové keltské období a s ním spojená móda stavby oppid. Hradiště na Závisti se v této době postupně rozrostlo až na úctyhodných 170 ha. Archeologové tu objevili celou řadu důležitých keltských nálezů. Na akropoli stávala například kamenná trojúhelníková svatyně o stranách 9, 10 a 11 m, která byla vysoká 3,5 metrů nad okolní terén. Také zde nalezli sochu kamenné hlavy a mnoho dalších cenných archeologických nálezů. Dnes zde probíhá intenzivní archeologický výzkum. V minulých letech byla zdejší akropole odkryta, takže lidé se zde mohli procházet podél zachovalých základů a pozorovat kamenné zdivo. Jenže díky tomu tato cenná archeologická památka dost trpěla, a tak se archeologové rozhodli toto místo opět zakrýt hlínou. Závist byla zřejmě jedním z největších keltských sídel ve střední Evropě a pravděpodobně i jakým si zdejším hlavním městem. Slavná historie tohoto keltského sídla zřejmě končí v 1. století našeho letopočtu, kdy oppidum přepadli Germáni, kteří ho též později využili jako strategicky výhodné místo. Důležitost tohoto místa se i odrazila v tom, že už zde mnozí badatelé hledali sídlo legendárního Marobuda či pověstnou pevnost Vogastisburk. Ale jedno je jasné. Tento kraj na spodním toku řeky Vltavy neimponoval jako sídelní místo pouze ve starověku. Vždyť i ve středověku nedaleko odtud vzniklo sídelní místo nově vzniklého Českého státu, Praha. (Oppidum Závist)

 

S t r a d o n i c e u B e r o u n a

Na pravém břehu Berounky vzniklo ve 2. století před naším letopočtem nad dnešními obcemi Strakonice a Nižbor další významné keltské oppidum, jehož rozloha zaobírá bezmála 90 hektarů. Místo bylo důležitou řemeslnickou oblastí. Skvétalo zde hrnčířství, kovářství, kovolitectví či emailérství. Důležitou výrobou bylo i mincování, což dosvědčuje nález pokladu mincí z roku 1877, o kterém jsem se zmínil v článku O nálezech keltských pokladů. I toto hradiště mělo v postavení mezi oppidy v České kotlině výsadní význam. A například archeolog J.L. Píč se domníval, že zde později mohlo být i sídlo germánského vůdce Marobuda. A na závěr tohoto odstavce ještě jednu zajímavost. Obce, jejichž název je „Stradonice“, jsem v Čechách nalezl celkem tři. Jednak v okrese Kladno a pak v okrese Louny. Druhé jmenované místo se nalézá cca 42 km směrem na sever a shodou okolností se u něj také nalézá keltské hradiště. A aby náhod nebylo málo, pokud spojíme touto severojižní linií obě keltská hradiště u obou Stradonic (u Berouna i u Loun), tak linie navíc protne i známý klobucký menhir. (Oppidum Stradonice)

 

H r a z a n y

Další významné keltské oppidum leží na Sedlčansku, na ostrohu mezi Vltavou a potokem Mastníkem. Jeho plocha činí asi 40 hektarů a vedlo do něj několik brán. První významnější osídlení zde bylo již kolem roku 550 před naším letopočtem a obdobně jako Závist později lehlo popelem. Ve 2. století pak vzniká samotné oppidum, které bylo úzce spjato se Závistí. Konec jeho historie nebyl tak dramatický jako u jiných hradišť. Z důvodu pronikání germánských kmenů se ho obyvatelé rozhodli sami opustit. Jako zajímavost uvedu ještě to, že po tomto oppidu byla pojmenována i jedna z objevených planetek na Kleti s číslem 13804. (Hrazany (oppidum)

 

N e v ě z í c e

I když nikoliv rozlehlé (13 ha), ale za to nejspíš důležité bylo i oppidum u Nevězic nad dnešním jezerem Orlické přehrady. Byl to nejspíš důležitý opěrný bod strategické soustavy podél vltavské obchodní cesty. Bylo vybudováno kolem roku 120 před naším letopočtem, ale v místě bylo osídlení již v době bronzové. Dosud je však nejasný konec tohoto hradiště. Pravděpodobně v tom sehrál roli opět požár v první polovině 1. století před naším letopočtem a poničené brány a hradby se už dále neopravovaly. (Oppidum Nevězice)

 

T ř í s o v

Naše nejjižnější oppidum se nalézá u Třísova na Českokrumlovsku, a to opět nad Vltavou a u soutoku s Kremžským potokem. I zde bylo osídlení již dříve, například za doby bronzové. Keltské oppidum zde však vzniklo až v polovině 2. století před naším letopočtem. Mělo důležitý význam hlavně z toho důvodu, že se v okolí těžily nerostné suroviny, hlavně tuha a železná ruda. Jeho obyvatelé se též zaměřovali na zemědělskou a řemeslnou výrobu. Oppidum má celkovou rozlohu 26 hektarů a dvě akropole, severní a jižní. V té severní byla objevena osmiboká svatyně. Zánik třísovského oppida se opět datuje k expanzi germánských kmenů na naše území. (Oppidum Třísov)

 

Č e s k é L h o t i c e

Ve východních Čechách bylo keltské centrum u řeky Chrudimky nedaleko Nasavrk u Českých Lhotic. Jeho celková výměra je asi 20 hektarů. Obdobně jako v Třísově i zde důležitou roli hrála těžba nerostných surovin, zejména železné rudy a tuhy.

 

S t a r é H r a d i s k o

Bylo nejvýznamnější keltské oppidum na Moravě. Opět ve 2. století před naším letopočtem vzniká na střední Moravě u Jantarové stezky. Jeho celková výměra je asi 50 hektarů. Dosud je zde vidět impozantní opevnění, které má výšku až 6 metrů a jeho celková délka je 2 km. (Staré Hradisko)

 

Někdy se udávají ještě další. Například Hostýn, Kotouč u Štramberku, Zvíkov nebo Kolo u Týnce nad Labem. Mezi další významné keltské hradiště bych také zařadil Obří hrad na Šumavě, nedaleké Sedlo u Sušice, Vladař u Žlutic, Blaník, Plešivec (Mystická hora v Brdech) či Oškobrh a další. Ale v české kotlině se nalézá ještě mnoho dalších menších keltských hradišť. Svědčí to jen o tom, že to tu v těchto časech skutečně žilo. Čechy tehdy obývalo až 100 tisíc lidí. A navíc jsem přesvědčen, že je to historie, na kterou bychom měli být jako obyvatelé české kotliny stejně hrdi jako na kterékoliv jiné slavné období v našich dějin.

 

Z a j í m a v o s t

Vyneste si na mapu šest keltských oppid v Čechách (Závist, Stradonice, Hrazany, Nevězíce, Třísov a Lhotice a uvídíte, že je lze spojit třemi liniemi. Na jedné je Závist – Hrazany – Třísov. Na druhé se nalézá Třísov-Nevězice-Stradonice. Na třetí Stradonice-Závist-Lhotice. Že by další důkaz, že keltská oppida nemusela být umísťována nijak náhodně, ale mohl v tom být nějaký dosud neznámý plán.

 

 

Zdroje a doporučená literatura

Drda P., Rybová A.: Keltové a Čechy, Academia, Praha, 1998

Filip J.: Keltská civilizace a její dědictví, Academia, Praha, 1995

Bauer J.: Města, která zmizela, Otakar II., Praha, 2000

Oppidum (wikipedia)

 

foto: autor

 

Libor Čermák

LČ

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

 

Osobní stránky Libora Čermáka

Text: Blog Libora Čermáka na iDNES

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Djatlov

Pterosauři

Yetti, bigfoot

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Skrytá kamera

F1

Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky 
Děs, běs, katastrofy
Legendární reklamy 
Zajímavosti o koních
Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Automodeláři

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Buddha

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové

Sex

Na titulní stranu ZAHADY.INFO si klikněte zde:


Zahady.info
Zahady.info

Prohlédněte si i nový YouTube kanál ZAHADY info:

YouTube

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login