adminml

Jitřenka a Večernice

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Dana Tenzler: Jitřenka a Večernice

Odkud se berou Jitřenka a Večernice a proč je vidět jen část roku? Existuje jen jedna nebo dvě – nebo snad dokonce tři Jitřenky? (délka blogu 7 min.)

Jedno je jisté. Na obloze ji nelze přehlédnout. Dělá dokonce tak silný dojem, že se v dobách, kdy září na nebi v největším lesku, množí laická hlášení UFO nebo nálezy “supernov”.

Na nebi, tam, kde ještě několik dní předtím nebyla žádná jasná hvězda, najednou upřeně září velice jasný objekt. Nepomrkává tak, jako to dělají ostatní hvězdy. Je prostě výjimečný. Znervózňuje vás. Co to visí na nebi? Je to supernova nebo dokonce něco ještě daleko horšího?

Už ve starověku se lidé zajímali o nápadný jev na nebi. Dvěma jasným hvězdám, které se občas objevovaly nad obzorem krátce před východem Slunce nebo krátce po jeho západu – dali Řekové název Phosphoros a Hesperos.

Zpráva o tom, že Jitřenka a Večernice jsou jen dvěma projevy identického jevu, není vůbec nová. Dnes už dokonce přesně víme, jak k náhlému objevení “nové” hvězdy dochází. Proč se nám někdy zjevuje jako Jitřenka a jindy jako Večernice? Proč je někdy na východě a někdy na západě? A proč občas není vidět vůbec? Za všechno může fyzika – přesněji nebeská mechanika.

Země a její sestry

To, že Země není jedinou planetou Sluneční soustavy, dnes nikoho nepřekvapí. Ani fakt, že není Slunci nejbližší nebo nejvzdálenější z rodiny planet nebo že všechny její sestry obíhají kolem Slunce ve zhruba stejné rovině, takže jejich dráhy vzdáleně připomínají drážky na gramofonové desce.

Z toho vyplývá, že některé z planet jsou Slunci blíže a některé jsou vzdáleny více, než naše Země. Ty, které jsou vzdálenější než Země, mohou během roku putovat po celé obloze a objevují se klidně i přesně na opačné straně, než se momentálně nachází Slunce – viz následující obrázek, na kterém je Země znázorněna modře a vzdálenější planeta červeně. Týká se to planet Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.

 

Planety, které jsou Slunci blíže než Země (Merkur a Venuše), se na našem nebi pohybují jinak. Vyskytují se jen jako průvodci slunečního kotouče – Jitřenka nebo Večernice. Nikdy se na nebi nemohou od Slunce vzdálit více, než maximálně 28° u Merkuru a maximálně 47°u Venuše. Takové krajní poloze, ve které má daná planeta na našem nebi maximální odstup od slunečního kotouče se pak říká východní nebo západní elongace.

Další obrázek ukazuje postavení planety v největší elongaci. V té době se na našem nebi dostává do maximální výšky nad obzorem.

 

Zní to sice komplikovaně, ve skutečnosti je to ale jednoduché. Znamená to, že Merkur a Venuše jsou na nebi vidět jen tehdy, když je Slunce krátce před svým východem nebo po západu. Jinak totiž Slunce svou jasnou září obě planety, které ho neustále doprovázejí, jednoduše “přesvítí”.

Jedna nebo dvě Jitřenky a Večernice?

 

Nejen ve starověku – dokonce i dnes poměrně hodně lidí věří, že se u Jitřenky a Večernice jedná o dva různé objekty. A mají dokonce tak trochu pravdu.

Za Jitřenku se totiž považuje ta planeta, která je před východem Slunce na nebi nejjasnější. Může se tak jednat jak o Merkur tak o Venuši. To, jestli bude jedna z nich hrát roli Jitřenky, se rozhoduje podle jejich aktuální pozice.

Větší a bližší je Venuše. Je tedy jasné, že bude na nebi jasnější než Merkur. Může se ale stát, že se právě nachází v té části svého cyklu, kdy se právě nedá pozorovat – a pak může její roli převzít menší a méně jasný planetární bratr Merkur.

Všechny Jitřenky se objevují (logicky) na východě, nedaleko místa, kde později vyjde Slunce. Merkur je v podobě Jitřenky vidět jen zřídka a poměrně špatně. Na nebi se dá v optimálním případě pozorovat nanejvýše hodinu – a svou jasností se podobá spíše hvězdě Síriu než Venuši v největším lesku.

Dva měsíce v roce si na Jitřenku může dokonce hrát i vzdálená planeta Jupiter. Nejčastěji ale můžete coby Jitřenku obdivovat právě planetu Venuši.

Venušin jitřenkovo – večernicový cyklus

 

Cyklus, při kterém se Venuše proměňuje v Jitřenku a Večernici, je dlouhý přibližně 1,5 roku.

Zhruba sedm měsíců se nám jeví na východě jako Jitřenka. Pak zmizí na několik týdnů pod obzorem (přitom se ve skutečnosti nachází za Sluncem, viz vrchní obrázky), aby se vynořila na západě a zářila tam v roli Večernice.

Přesně to se stalo nedávno – v horní konjunkci – tedy v nejvzdálenější pozici za Sluncem, kdy ji na nebi nevidíme – se Venuše nacházela 9. ledna 2018. Od té doby Venuši obdivujeme po západu Slunce na západním nebi. Východní elongací (tedy nejvyšším místem nad obzorem v době, kdy je Večernicí) projde 17. srpna.

Proč se východní elongace nachází na západním nebi?

 

Pojem “východní elongace” se může zdát zavádějící – vždyť mluvíme o Venuši, která se právě dostává vysoko nad západní obzor, v době po západu Slunce. Vysvětlení je jednoduché. Název dostala východní elongace podle toho, že se Venuše nachází “východně od Slunce” – a v době, kdy Slunce už zapadlo, je Venuše pořád ještě vidět na obloze.

 

Když se dnes večer zadíváte na nebe a uvidíte na něm jasně zářící “hvězdu”, bude to stará dobrá známá – Venuše. Přibližně za tři týdny ale můžete sledovat daleko vzácnější jev. Těsně nad horizontem se pod Venuší objeví Merkur – a Večernice na našem nebi dostane na několik dní sourozence.

 

Text: Dana Tenzler, blog na iDNES

 

Dana Tenzler

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občasným dotazům – ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Blog na iDNES provozuji ve svém volném čase pro radost.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého – je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Djatlov

Pterosauři

Yetti, bigfoot

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Skrytá kamera

F1

Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky 
Děs, běs, katastrofy
Legendární reklamy 
Zajímavosti o koních
Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Automodeláři

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Buddha

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové

Sex

Na titulní stranu ZAHADY.INFO si klikněte zde:


Zahady.info
Zahady.info

Prohlédněte si i nový YouTube kanál ZAHADY info:

YouTube

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login