adminml

Existuje vůbec pravda nebo je vše jen věc názoru? (Zajímavá věda)

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Existuje vůbec pravda nebo je vše jen věc názoru?

Začala to asi teorie relativity a kvantová mechanika, svět kolem nás teď chápe hodně lidí jako nejistý, naše jistoty se rozkládají. Vypadá to, že se naše realita postupně rozpadá a nemůžeme se vůbec na nic spolehnout.

Z osvícenectví jsme si přinesli newtonovské chápání skutečnosti jako absolutně pevné a neměnné, které by se dalo nazvat mechanickým materialismem. Speciální teorie relativity ale v roce 1905 zpochybnila jak pevnost rozměrů těles, tak rychlost toku času. Najednou jako bychom se neměli čeho pevně držet.

U kvantové mechaniky byla zase zpochybněna přesnost téměř jakéhokoliv údaje (alespoň podle názoru veřejnosti) a kauzality, Thomas Kuhn ve své Struktuře vědeckých teorií navíc zpochybnil absolutní objektivitu vědy. Postmodernismus, tedy koncepce, že každý pohled, každý názor, má stejnou platnost, stejnou váhu, se usídlil v lidských myslích.

Že je postmodernismus nesmyslný se dá pochopit už z jeho základního tvrzení, že každý názor je rovnocenný. Jestliže je postmodernismus tvrzením, že každý názor má stejnou platnost, pak i každá filosofická koncepce, která nesouhlasí s postmodernismem má pravdu a postmodernismus je tak v této záplavě názorů zcela zanedbatelný, není nutné se jím řídit a můžeme se řídit klidně i mechanickým materialismem 17. století.

FOTO: https://literariness.org/2016/03/31/postmodernism/

 

Je tedy potřeba najít smysluplnější názor než postmodernismus, přičemž je třeba mít na paměti, že postmodernismus oprávněně napadl představu absolutní skutečnosti a zrelativizoval ji, i když v tom jen následoval fyziku a další vědy. Nelze se tedy zbavit určité výjimečnosti některých odpovědí na jakoukoliv otázku, jedna odpověď tak musí být ta nejpravdivější, i když určitě ne absolutně správná. To vyžaduje nezavrhovat objektivitu zcela, protože kdyby vše bylo jen subjektivní, byl by to právě postmodernismus, který je očividně logicky nemožný.

Objektivita tak není nikdy absolutní, ale je vždy jen objektivizací, tedy tendencí k co největší objektivitě. Pak je ale nutné co nejvíce odfiltrovat subjektivní deformační vlivy pozorovatele. Velmi prostým a názorným příkladem, který je možné použít i jako metaforu, je vnímání teploty. Jeden člověk říká, že je mu teplo, druhý ve stejné místnosti, že je mu zima. Je to způsobeno různým stavem obou (jeden je např. nemocný, má horečku). Abychom dostali objektivnější údaj o teplotě, vezmeme teploměr, jehož „vnímání“ teploty nezávisí na tom, jestli má horečku a jak je na teplotu citlivý, protože je podřízen určité normě. Nulu má na teplotě, při které na zemském povrchu mrzne voda v led, 100 stupňů Celsia ukazuje tehdy, když voda vře. Teploměr tak dá na lidech a jejich vnímání nezávislou informaci, a to dokonce daleko přesnější než subjektivně dávají lidé.

FOTO: https://merice-teploty-vlhkosti.heureka.cz/extol-craft-5900-teplomer-vnitrni-i-venkovni-30-plus-50-c/#

 

Není problém v tom, že realita je jen obraz, protažený vědomím nebo spíše mozkem. Jde o to, aby vlastnosti subjektu obsahující vědomí byly pořád stejné, čímž je pak lze zanedbat. Například u příkladu s teplotou by to chtělo, aby to byl stále stejný člověk, ve stejném biologickém stavu (vnímání teploty se v průběhu dnes u jedince mění). A protože to není možné, vloží se do informačního řetězce pozorovací nástroj, teploměr, který má „vnímání“ teploty stále stejné. Tím se ona proměnnost, relativnost, odfiltruje a není třeba ji dále uvažovat. Informace o teplotě se pak přenese jako stabilní, pro všechny situace a časy srovnatelné číslo, ne jako pouhý pocit, závislý na stavu pozorovatele.

Jestliže představu reality, což je opravdu jen relativní obraz, vytvoříme jako model, založený na takto „upevněných“ informacích (či informacích sice proměnných, ale podle přesného algoritmu), dostaneme model nezávislý na pozorovateli, na jeho vlastnostech a názorech, což bude tedy model (relativně) objektivní. Tento model spolehlivě a přesně predikuje chování různých jevů, není to zmatek.

Příkladem tady může být třeba proměnná velikost pozorovatele. Při lidské velikosti jednotlivé atomy prakticky neexistují (jsou neviditelné, nehmatatelné, neslyšitelné), ale (jen) jejich shluk (třeba stůl) se nejednou jeví jako velmi pevný, pravý etalon osvícenecké absolutní reality. Když bychom uvažovali pozorovatele značně menšího, třeba velikosti velké molekuly, budou pak atomy viditelné (alespoň ve chvíli, když budou vyzařovat světlo) a budou klást interakci pozorovatele odpor, budou tedy „hmatatelné“.

FOTO: https://www.chemistryworld.com/opinion/what-is-an-atom/3007562.article

 

V této fázi je potřeba do našeho objektivizačního algoritmu, který stanovuje poměrně přesné pravidlo, jak bude atom „vypadat“ při přesně dané velikosti pozorovatele, začlenit i typ interakce, kterou jej pozorujeme. Když se totiž staneme tak velkými jako atomové jádro, bude pro nás foton frekvence obvyklé při optickém vnímání tak obrovský, tedy tato vlna tak obrovská, že ji nebudeme moci vůbec registrovat (což ostatně platilo už u pozorovatele velikosti velké molekuly). Takže si v hlavě vymýšlíme fiktivní pozorování neexistující interakcí, která v naši mysli nahrazuje skutečné prostředky pozorování elektronovými a dalšími typy mikroskopů, které pozorují jiným částicemi než my v makrosvětě.

Nicméně kdybychom byli té velikosti, že atomové jádro by pro nás bylo velikosti pomeranče, opět by atom vlastně už neexistoval, protože nejbližší elektron, který by ho obíhal, a který způsobuje chemické vazby a tedy vlastnosti atomu, by byl ve vzdálenosti deseti kilometrů. Atom by byl tedy jen jedno velké prázdno.

Obecně lze formulovat velmi přesný algoritmus, který bude popisovat, jak atom bude vypadat při konkrétní velikosti pozorovatele a konkrétním typu pozorovací vazby. Podoba atomu je tedy relativní, nicméně podle objektivního algoritmu, který nezávisí na názoru a vlivu člověka a jeho subjektu. Relativita se tedy s objektivitou nijak zásadně nevylučuje. Podoba objektu (zde atomu) je velmi proměnná, dynamická, ale podle algoritmu nezávislého na člověku. (Onen algoritmus by byl ještě složitější, neboť záleží i na rychlosti pozorování a nebyl by stoprocentně objektivní, ale to už zde nebude komplikovat.)

FOTO: http://news.fnal.gov/2014/04/proving-special-relativity-episode-3/

 

Tím je správná relativizační snaha postmodernismu překonána a částečně negován. Je ale nutné mít stále na paměti, že i pojmy, na nichž stojí tento poměrně značně objektivní algoritmus, jsou nenulově nejisté. Nicméně ale za daných podmínek se na ně dá spolehnout zcela stejně, jako se mechanická osvícenecká skutečnost spoléhala na stabilní velikost pozorovatele a neměnný výběr vlnových délek viditelného světla, kterými pozorujeme, a taky na to, že se pozoruje právě jen viditelným světlem. Objeví se totiž nové, dosud neznámé fyzikální jevy, které ukáží tento náš (relativně) objektivní model, jako pevný pouze při fixní hodnotě nějakého zatím neznámého parametru.

Krásným případem je tu právě speciální teorie relativity. Newton měl za to, že je čas a prostor absolutní (neměnný) a že tedy jeho kvantita nezávisí na inerciální rychlosti. To teorie relativity změnila, a čas a prostor ukazuje jako dynamické a jako neměnné ukazuje jen vzdálenosti časoprostorové.

V humanitních vědách není situace o tolik odlišná, nicméně procesy jsou tam mnohem složitější, a tak zpravidla nemáme zdaleka úplné informace. Navíc i algoritmy, které mění podobu vnímání třeba sociálních procesů a objektů, jsou daleko složitější, mají daleko více faktorů a jsou závislé na mnoha vlastnostech vnímajícího subjektu. Není ale důvod se domnívati, že podobný objektivně relativizující algoritmus, jako u onoho atomu, neexistuje. Jen je jeho poznání daleko komplikovanější, je-li vůbec v našich silách.

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český filosof a popularizátor vědy, zabývající se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality.

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Djatlov

Pterosauři

Yetti, bigfoot

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Skrytá kamera

F1

Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky 
Děs, běs, katastrofy
Legendární reklamy 
Zajímavosti o koních
Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Automodeláři

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Buddha

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové

Sex

Na titulní stranu ZAHADY.INFO si klikněte zde:


Zahady.info
Zahady.info

Prohlédněte si i nový YouTube kanál ZAHADY info:

YouTube

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login