adminml

Důkaz, že náhoda je jen iluze

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Důkaz, že náhoda je jen iluze

Náhoda byla tajemstvím po stovky a tisíce let a pro mnoho lidí je tajemstvím stále. A je pravda, že stále něco skrývá za oponou. Co ale takhle se za tu oponu podívat?

Na Wiki se můžeme dočíst, že „Náhoda v běžné řeči označuje jevy, jejichž výskyt neumíme vysvětlit. Pokud něco označíme za náhodný jev, můžeme tím mínit dvojí odlišný názor:
1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt;
2. jev žádnou příčinu nemá.“

A Wiki hned správně poznamenává, že „Zatímco v prvním případě tedy konstatujeme zřejmý stav věcí, ve druhém činíme navíc závěr, který lze jen obtížně dokázat. Objevit jev, který nemá žádnou příčinu, se dosud nikomu nepodařilo. Obhajoba takového objevu totiž vyžaduje vyloučení všech možných příčin jevu.“

My ale nechceme druhý názor, tedy náhodu bez příčiny, obhajovat, ale chceme ho naopak „obžalovat“, tedy vyvracet. K tomu jednoduše stačí onu kauzalitu za oponou najít. Dokonce k tomu ani nepotřebujeme najít žádnou konkrétní příčinu, ale postačuje odhalit determinismus jako takový, tedy pouhý obecný fakt příčinnosti.

 

O „likvidaci“ náhody jsem se pokusil na aspirantuře někdy v roce 1984 Turingovým testem umělé inteligence. Co má ale proboha test umělé inteligence společného s náhodou? Nešlo ale konkrétně o tento test, ale o princip, který používá. Turingův test je totiž založen na tom, že je počítač s umělou inteligencí skrytý, my nevíme, že komunikujeme s počítačem a pouze registrujeme, jak odpovídá na naše otázky. Jestli jsou jeho odpovědi nerozeznatelné od odpovědí člověka, je dotyčný stroj označen za skutečně inteligentní. Princip, který se tu používá je prostý: „Co se neliší, je totéž.“ Tentýž princip „stejnosti“ je v základě argumentu čínského pokoje, když jej rozmyslíme správně a ne tak chybně, jak se uvádí třeba ve Wiki.

Einstein také použil tento princip ekvivalence, stejnosti, dokonce se stal výchozím bodem tvorby jeho obecné teorie relativity. V Einsteinově případě šlo o to, že stát na Zemi a být k ní tlačen gravitačním zrychlením 1g je fyzikálně naprosto identické jako stát v raketě a být tlačen k její podlaze stejnou velikostí zrychlení, ovšem nikoliv v důsledku gravitace, ale v důsledku tahu raketových motorů. Zrychlení motory je fyzikálně totéž jako tlak pevnosti zemského povrchu odporující gravitaci (tíhová hmotnost je ekvivalentní setrvačné hmotnosti). Když se tento princip ekvivalence potvrdil u této skvěle experimentálně ověřené teorie, proč se o jeho uplatnění nepokusit u náhody?

 

To jsem udělal v onom roce 1984, kdy jsem pracoval na „socialistické“ kopii počítače PDP11, tedy na SM 3-20, pod operačním systémem Phobos v jazyce Basic. Zjistil jsem, že tam existuje generátor pseudo-náhodných čísel, používající algoritmus modulo M (pseudonáhodné číslo je zbytek po dělení číslem M). Ano, tato (pseudo)náhodná čísla neprodukovala žádná náhoda, ale přesný opakovatelný algoritmus s přesnou startovací hodnotou, proto také ta předpona „pseudo“, tedy jakoby. Byla to deterministicky spočítaná náhoda? Tato pseudonáhodná čísla, která jsme používali pro simulaci ekonomických ukazatelů měla ale tu nepříjemnou vlastnost, že jejich řada se při každém spuštění programu opakovala naprosto identicky. Pak ale program testoval stále jeden a tentýž případ.

Proto jsem v manuálu tohoto jazyka Basic hledal a našel příkaz, který tuto nevýhodu odstraňoval a způsoboval, že řada pseudonáhodných čísel byla pak pokaždé jiná. Tento příkaz se jmenoval RANDOMIZE, „znáhodni“, a byl kouzelný, a proto mě velmi zaujal. Uměl totiž ono kouzlo, že dělal z neustále stejně se opakující přesně determinované řady řadu zcela náhodnou. (Poznamenejme, že jsme si tu vybrali řadu náhodných čísel z toho důvodu, že nemá žádné příměsi kauzality, je to čistá esence náhody.)

Takové kouzlo mi ale přišlo jako zcela nemožné, ta jsem se jal zkoumat jeho podstatu a po určité snaze jsem odhalil, že tento příkaz vzal svou startovací hodnotu (tedy první číslo k dělení číslem M) z hodin počítače (z tisícin sekund), a to v okamžiku jeho provádění. Ona sice tedy existovala přesně určená startovací hodnota tohoto příkazu, ale uživatel počítače se jí normálně nedozvěděl. Řada pak byla čistě náhodná. Jenže to kouzlo šlo vzít také zpět a tuto zcela náhodnou řadu bylo možné dodatečně odhalit je přesně určenou tak, že se programu přikázalo, ať vypíše zmíněnou startovací hodnotu. Tu pak bylo možné znovu natvrdo použít při dalším běhu programu, a tak přesně do detailu zopakovat zcela náhodný běh programu včetně zcela náhodné řady čísel.

 

Tím se ale odhalila samotná podstata náhody. Stejná řada čísel byla úplně náhodná tehdy, když jsme neznali její startovací hodnotu (případně onen algoritmus) a byla zcela deterministická, když jsme tuto první hodnotu znali. Závěr: náhoda je jen nepoznaný determinismus. Nechtělo se mi zpočátku takovému závěru uvěřit, a tak jsem si tento einsteinovský myšlenkový experiment také zrealizoval v praxi.

Vygeneroval jsem na počítači jednu pseudonáhodnou, tedy přesně spočítanou řadu čísel, a druhou řadu čísel, se stejným počtem desetinných míst, jsem vzal přímo z tabulek náhodných čísel, což je záruka naprosté náhodnosti. Tyto dvě řady čísel jsem dal našemu statistikovi a zeptal se ho, která řada je náhodná a která řada je přesně spočítaná. Použil všechny možné testy, které znal, a nakonec řekl, že se tyto dvě řady neliší a obě jsou náhodné. Jenže, co se neliší, je totéž, jak už víme.

A protože zde nešlo a žádnou konkrétní podobu náhody nebo kauzality, nešlo konkrétně o vrhání kostek nebo o čas mezi pádem jednotlivých listů ze stromu na podzim, prostě šlo o zcela obecnou náhodu, lze mít za přesvědčivě doložené, že náhody jsou jen skrytými algoritmy. Náhodné procesy, které máme za procesy opravdu bez příčiny, jejichž existenci zpochybnila Wiki jako případ 2, existují vždy pouze na hranicích našeho poznání, tedy v situaci, kdy nevidíme za jejich oponu, a tak se nám zdá, že tam nic není a to pouze proto, že za tou oponou nic nevidíme. Nemůžeme přece tvrdit, že za oponou nic není, dokud ji neodhrneme. To je zcela nepodložený soud.

Dalším argumentem pro neexistenci náhody je samotná existence pravděpodobnostních jevů, to jest jevů, kde se vyskytuje „směs“ náhody a kauzality. Může jím být třeba rozložení hodnot výšky člověka. Ta je sice do určité míry náhodná, ale existuje jakási minimální lidská výška, což je způsobeno konstrukcí lidských orgánů, a také existuje určitá maximální výška, což je zase, kromě lidské fyziologie, určeno třeba i silou gravitace (z čehož plyne ta fyziologie) atd. Nejvíce případů je kolem průměrné výšky. Lidí extrémně velkých a extrémně malých je velmi málo. Míchá se tady náhodnost s fyzikální a fyziologickou determinovaností. Není to jako u hrací kostky, kde je pravděpodobnost, že padne jakékoliv číslo, identická stejná, rovnoměrná, a to 1/6.

 

Jenže jak je možné, že může existovat směs něčeho tak protichůdného jako je kauzalita a náhoda, této negace kauzality, když to má být něco zcela jiného? Věc je v tom, že to není něco odlišného. Chceme-li smíchat třeba vodu s alkoholem, je to možné jen proto, že jsou stejné podstaty, jsou stejně složeny z atomů a molekul. Vodu nelze smíchat s něčím odlišné podstaty, třeba s neutriny. A tedy, jestliže se náhoda „mísí“ a determinismem, je to jen proto, že i náhoda je determinismus, jen skrytý.

A jako poslední argument pohřbu náhody uveďme Susskindovu vyhranou válku proti Hawkingovi v případě informačního paradoxu černých děr (viz obrázek knihy). Hawking tvrdil, že když něco hodíme do černé díry, třeba knihu, její informace se nenávratně zničí. Susskind tuto „třicetiletou válku“ vyhrál představou tzv. holografického principu, tedy že ona 3D informace z knihy se rozprostře na 2D povrchu černé díry, ale zachová. Obhájil tak vlastně „zákon zachování informace“, který je ale stále formulován pouze vágně.

A náhoda, tedy důsledek zcela bez příčiny, by nebylo nic jiného, než stvoření informace z ničeho, tedy porušení tohoto „zákona“ zachování informace. To platí pochopitelně i pro kvantovou náhodu. Náhoda je jen iluze vyplývající z naší nedostatečné znalosti. To, co jsme předvedli je spíše jen argument, tedy filosofický „důkaz“ v uvozovkách, ale lze se obávati, že podstatnější v současnosti ani není možný, neboť „všechny“ případy náhody nepokrývá žádný obor, ani fyzika, ani matematika. A navíc náhoda bude jevově existoval naprosto vždy, neboť žijeme pouze ve světě jevovém, tedy kantovsky řečeno, ve světě pro nás. Ale kdo chce nad náhodou hloubat více, další úvahy nabízí blog „Náhoda neexistuje a přesto se jí nelze nikdy zbavit„.

P.S. jen pro hloubavé typy: Základní argument, který jsme předvedli, byl jen ve zjednodušené podobě pro popularizační blog. Přesně zní takto: Mějme libovolně konečně dlouhou řadu přirozených („přírodních“) čísel od 0 do 1, kde každé číslo má libovolný konečný počet desetinných míst. Pro každou takovou řadu můžeme sestrojit generátor pseudonáhodných čísel, který vygeneruje takovou řadu pseudonáhodných čísel, že bude ekvivalentní (ba lepší) než řada přírodní.

Konkrétně třeba u algoritmu modulo M lze zvětšováním dělitele M vytvořit vždy z hlediska náhodnosti lepší řadu, než je jakákoliv řada přirozená, bude mít periodu delší než daná přirozená řada.

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český “interdisciplinarista”/generalista, některými chápán jako filosof a je také popularizátor vědy. Zabývá se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality, částečně také matematiky. Je také fotograf.

 

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

 

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

 

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

 

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

 

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

 

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

 

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

 

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Skutečnost jako přirozená virtuální realita, 1997

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Technologie výroby skutečnosti, E-area, 1998

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Náhoda neexistuje, a přesto se jí nelze zbavit, Neviditelný pes/Lidovky.cz, 8.5.2007, kopie zde

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Jan Fikacek – photo exhibition SUrREAL EUROPA IN A CZECH WAY, in the Berlaymont (the main building of the European Commission), 2nd March to 30th April 2009, in the occasion of the Czech presidency to the EU, http://www.fikacek.cz/Berlaymont/

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Nekonečno jako mechanický bůh, ZAJIMAVOSTI.info, 10.11.2017

Bojíte se IQ svého psa? Jestli ne, nebojte se umělé inteligence… zatím, ZAJIMAVOSTI.info, 12.11.2017

Proč je realita jen v našem vědomí a proč není zcela pevná, ZAJIMAVOSTI.info, 15.11.2017

Dnešní fyzice chybí…. více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá, ZAJIMAVOSTI.info, 18.11.2017

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.11.2017

Stvořil vesmír pro nás bůh?, ZAJIMAVOSTI.info, 25.11.2017

Umělá inteligence hledá pravdu, ZAJIMAVOSTI.info, 26.11.2017

Supratekutá Schrödingerova kočka, ZAJIMAVOSTI.info, 29.11.2017

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, ZAJIMAVOSTI.info, 2.12.2017

Jak na multivesmíry, ZAJIMAVOSTI.info, 5.12.2017

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl, ZAJIMAVOSTI.info, 7.12.2017

Chvála lidské hlouposti, ZAJIMAVOSTI.info, 9.12.2017

Perpetuum mobile objeveno, ale je trochu nepraktické, ZAJIMAVOSTI.info, 12.12.2017

Kvantová mechanika je mrtvá, ZAJIMAVOSTI.info, 15.12.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, ZAJIMAVOSTI.info, 17.12.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, ZAJIMAVOSTI.info, 20.12.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, ZAJIMAVOSTI.info, 22.12.2017

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí, ZAJIMAVOSTI.info, 25.12.2017

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír, ZAJIMAVOSTI.info, 27.12.2017

Je umělá inteligence úplně blbá?, ZAJIMAVOSTI.info, 30.12.2017

Filosofický idealismus – zhoubná nemoc poznání, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Je elektron jen myšlenka, dokud jej nevidíme?, ZAJIMAVOSTI.info, 20.1.2018

Jan nezabít člověka při teleportaci, ZAJIMAVOSTI.info, 1.2.2018

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?, ZAJIMAVOSTI.info, 8.2.2018

Vidíme hvězdy v minulosti nebo v současnosti?, Mensa, č. 1/2018, Praha 2018, ISSN 1211-8877

Proč je nekonečno pavěda, ZAJIMAVOSTI.info, 14.2.2018

Zvuková černá díra, ZAJIMAVOSTI.info, 18.2.2018

Existuje vůbec pravda nebo je vše jen věc názoru?, ZAJIMAVOSTI.info, 21.2.2018

Teorie relativity hraním si s „kostkami“ na vašem stole, ZAJIMAVOSTI.info, 27.2.2018

Skutečnost jako pevný model lodi v „láhvi“ našeho vědomí, ZAJIMAVOSTI.info, 3.3.2018

Matematický vesmír a chybičky pana Tegmarka, ZAJIMAVOSTI.info, 7.3.2018

Přednáška “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, YouTube, 8.3.2018

Fotografie z přednášky “Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí“, Inspiration tchèque, 8.3.2018

Má větší fantazii člověk nebo vesmír?, ZAJIMAVOSTI.info, 12.3.2018

Je vesmír jen počítačovou simulací?, ZAJIMAVOSTI.info, 17.3.2018

Důkaz neexistence boha, ZAHADY.info, 22.3.2018

Důkaz neexistence ateistického boha, ZAHADY.info, 27.3.2018

Proč je matematika hmotná a váží miliony tun, ZAHADY.info, 3.4.2018

Rozuměl Einstein teorii relativity?, ZAHADY.info, 8.4.2018

Mohou být černé díry průhledné?, ZAHADY.info, 12.4.2018

Kde si můžeme přečíst svůj osud, ZAHADY.info, 13.4.2018

Co formovalo „mimozemský“ amazonský jazyk Pirahá bez číslovek, barev a času, ZAHADY.info, 19.4.2018

Je čas jen iluze?, ZAHADY.info, 20.4.2018

Proč neexistuje paradox dvojčat, ZAHADY.info, 22.4.2018

Existují přesné kopie našeho vesmíru?, ZAHADY.info, 28.4.2018

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí, ZAHADY.info, 5.5.2018

Archeologie chaosu, ZAHADY.info, 16.5.2018

Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?, ZAHADY.info, 19.5.2018

Albert Einstein neznámý, ZAHADY.info, 24.5.2018

Odkud se bere čistá energie bez hmoty?, ZAHADY.info, 29.5.2018

Žijeme či nežijeme v počítačové simulaci (našich potomků)?, ZAHADY.info, 31.5.2018

Existuje kvantová náhoda?, ZAHADY.info, 4.6.2018

Proč neexistuje nula, ZAHADY.info, 8.6.2018

Tajemné nekonečno jednoduše (1), ZAHADY.info, 13.6.2018

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa (fenomenologie), ZAHADY.info, 18.6.2018

Náboženský kolaps geniality, ZAHADY.info, 23.6.2018

Jak ihned navázat kontakt s mimozemšťany – praktický návod, ZAHADY.info, 26.6.2018

Teorie relativity jako symetrický klam a iluze?, ZAHADY.info, 28.6.2018

 

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel nebo http://www.fikacek.cz/eurocentra2006-7/

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login