adminml

CO JE NOVÉHO NA MARSU?

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Mars 2020. Zdroj: NASA / JPL-Caltech, https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA22105_hires.jpg

 

Dana Tenzler: Co je nového na Marsu?

Část první

Únor 2018 – U naší sousední planety je živo. Krouží kolem ní automatické sondy a po jejím povrchu jezdí hned několik marsovských vozidel. Co je nového na Marsu? (délka blogu 5 min.)

Výčet sond, které dnes oživují naši sousední planetu, musí logicky začít orbitální sondouMRO. Mars Reconnaissance Orbiterstartoval ze Země v srpnu 2005. Už v březnu následujícího roku se dostal do blízkosti Rudé planety. Následovaly manévry, které ho koncem roku navedly na tzv. “vědeckou” dráhu – orbitu, na které se nachází při svém průzkumu Marsu. Od té doby slouží neuvěřitelných bezmála dvanáct let. Na palubě nese nejdokonalejší fotoaparát, jakým kdy byla vybavena planetární mise. Od roku 2008 slouží sonda navíc jako retranslační stanice pro marsovské povrchové mise (rovery). Právě MRO nám zasílá ony až neuvěřitelně realistické snímky povrchu Rudé planety.

Mars Expressje sonda, která startovala v červnu 2003. Misi řídí evropská agentura ESA ve spolupráci s americkou NASA. Na orbitu kolem Marsu se dostala o vánocích 2003. Sonda se zabývá existencí vody na Marsu a zhotovuje pozoruhodné 3D mapy povrchu. Mars Express vysadila na Mars přistávací modul Beagle. Bohužel se po přistání jeho signál ztratil a už nikdy se neozval. V roce 2015 ho na povrchu Marsu objevila výše zmíněná MRO.

FOTO: Beagle-2 na povrchu Marsu. Copyright: HiRISE / NASA / Leicester, http://sci.esa.int/mars-express/55267-colour-image-of-beagle-2-on-mars/

 

Mars Odysseystartovala v dubnu 2001. V říjnu už se nacházela na orbitě kolem Marsu a v únoru příštího roku zahájila svou vědeckou činnost. Pracuje tedy u Marsu neuvěřitelných 12 let. Podobně jako MRO dnes hraje důležitou roli jako retranslační stanice, která pracuje s povrchovými marsovskými sondami (vozítky).

Mars Exploration Roversse jmenují Spirit a Oportunity. Obě mise odstartovaly v červnu / červenci 2003 a na Marsu přistály v lednu 2004. Zajímavostí je téměř totožná konfigurace vozítek. Řídící středisko, které se o ně ze Země staralo (a v jednom případě stará dodnes) zvládlo opečovávat obě sondy dvěma různými týmy z jednoho jediného pracoviště. Spirit a Oportunity byly totiž vysazeny na opačných polokoulích Marsu – se Zemí tedy mohlo komunikovat jen jedno vozítko (to, které se nacházelo v danou dobu na přilehlé polokouli) a oba týmy se mohly při své práci pohodlně střídat.

Spirit přistál u kráteru Gusev a zakončil svou cestu 2555 Solů (marsovských dnů) po přistání.

FOTO: Cesta vozítka Spirit po povrchu Marsu. Zdroj: NASA, https://mars.nasa.gov/mer/mission/traverse_maps.html

 

Vozítko uvízlo v marsovském písku. Po několika marných snahách vzdala 2011 NASA poslední pokus o jeho osvobození.

Pro Opportunity vybrali vědci Meridiani Planum, velkou planinu na opačné straně planety. Opportunity je “naživu” dodnes. Marsovská vozítka nemají žádný vypínač. Je to prý z dobrého důvodu, dělají si legraci technici NASA. Někdo by ho mohl omylem stisknout. A tak se vozítko i nadále statečně probíjí stále dál a dál – a bude v tom pokračovat tak dlouho, dokud se neporouchají jeho přístroje nebo dokud neuvízne v písku, podobně jako jeho sesterská sonda Spirit.

Popis cesty Opportunity by byl příliš obsáhlý na to, aby se vešel do jednoho blogu. Chci vám ale ukázat fascinující obrázek – snímek Viktoriina kráteru.

FOTO: Viktoriin kráter, jak ho zachytila sonda Opportunity. Zdroj: Courtesy NASA/JPL-Caltech [Public domain oder Attribution], via Wikimedia Commons, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Opportunity_Sol991_Cape_Verde.jpg

 

… a takhle vidí stejný kráter sonda MRO, zmiňovaná na počátku blogu.

FOTO: Viktoriin Kráter. Zdroj: NASA/JPL/University of Arizona (http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA08813) [Public domain], Wikimedia Commons, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Victoria_crater_from_HiRise.jpg

 

Dvojnásobně dlouhé – a třikrát tak těžké je marsovské vozítkoMars Science Laboratory, které dostalo křestní jménoCuriosity. Vozítko nadchlo vědce i laickou veřejnost ještě více než jeho dva předchůdci. Malou zajímavostí je, že tento technický zázrak umí kromě vědeckých průzkumů dělat dokonce svoje vlastní “selfie”. Ve skutečnosti to jsou samozřejmě série fotografií, které zpracovává pozemní personál v řídícím středisku. Skládá je tak, aby nebyla vidět “selfie-tyčka”, nesoucí kameru, která pořizuje zmiňované fotografie. Následující obrázek – vozítko Curiosity, které právě zdárně zdolalo menší pahorek.

FOTO: “Selfie” Curiosity. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems Derivative work including grading, distortion correction, minor local adjustments, crop and rendering from tiff-file: Julian Herzog (http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA16239) [Public domain], via Wikimedia Commons, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/PIA16239_High-Resolution_Self-Portrait_by_Curiosity_Rover_Arm_Camera_square.jpg

 

Poslední sondou, která aktuálně pracuje u Marsu, jeMars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN)Poněkud detailněji se zabývá atmosférou naší sousední planety. Na svou cestu vyrazila v roce 2013, u Marsu pracuje od září 2014.

FOTO: Mars kdysi a dnes. Zdroj: NASA’s Goddard Space Flight Center, https://www.nasa.gov/press-release/nasas-maven-reveals-most-of-mars-atmosphere-was-lost-to-space

 

Mars ztratil v průběhu své existence naprostou většinu původní atmosféry, zjistili vědci s pomocí této ještě relativně nové sondy. Planeta je totiž příliš lehká na to, aby si udržela vlastní gravitací své atmosférické plyny. K překonání únikové rychlosti postačí na Marsu už jen kinetická energie molekul plynů v jeho atmosféře.

…..

 

Dana Tenzler: Co je letos (2018) nového na Marsu?

Část druhá

Co plánují ostřílené vesmírné agentury NASA a ESA? A poletí letos k Marsu mluvka Elon Musk? (délka blogu 5 min.)

Jedno je jisté. U Marsu se letos neobjeví ani Elon Musk ani žádný z jeho technických zázraků. Pro jeho fanoušky to nejspíš bude obrovské zklamání, nás ostatní to ale nepřekvapí. Musk už o pokrocích svého výletu k Marsu fabuluje několik let. Nelze ho brát vážně. Tak jako z jiných plánů, ani z cesty na Mars, která bylaMuskem naposled avízována v roce 2016, letos nic nebude. Nejspíš z reklamních důvodů se ovšem rozhodl, že nechá letos vystřelit na oběžnou dráhu své vlastní auto. A tak se velkohubě opěvovaná “Muskova cesta na Mars” smrskla na akci, při které dojde jen k dalšími znečištění heliocentrické oběžné dráhy.

Nezbývá, než se spolehnout na vládní a mezivládní organizace NASA a ESA. Na ty samé organizace, které už od samého počátku tvrdí, že k Marsu poletí lidská posádka nejdříve na konci dvacátých – spíše ale třicátých let.

Letošní plány

InSightje sonda, kterou připravuje americká NASA. Je určena k seismickému výzkumu Marsu. Původně měla být vypuštěna v březnu 2016. Část vědeckého vybavení poskytly partnerské organizace z Německa a Francie. Název sondy je odvozený z anglického pojmenování Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport.

InSight by měl odstartovat v květnu a pokud se nic nepokazí, měl by dorazit k Marsu v listopadu letošního roku.

FOTO: InSight, Zdroj: NASA/JPL-Caltech, https://mars.nasa.gov/programmissions/missions/future/insight/

 

Pomocí seismometrů bude InSight měřit eventuální marsovská “zemětřesení”. Jiný přístroj bude hlídat změny v teplot ve tří až pětimetrové hloubce, tedy sledovat tepelné projevy nitra planety. Mimo jiné bude také zaznamenávat počasí a stav magnetického pole.

Budoucnost

Mise ExoMars, která je projektem evropské vesmírné agentury ESA, měla původně pokračovat v letošním roce startem sondy, která na Mars dopraví další, tentokrát evropské marsovské vozítko. To mělo zkoumat stopy živých organismů, které možná kdysi žily na naší nejbližší sousední planetě. I tento projekt se zpožďuje a měl by k Marsu odstartovat až během příštího startovacího okna v roce 2020.

Startovací okno

je pojem, používaný v kosmonautice. Vyjadřuje omezený, většinou poměrně krátký časový úsek, v němž může odstartovat kosmické těleso, aby se dostalo k danému cíli s pokud možno co nejmenším množství paliva. Země se pohybuje na své oběžné dráze kolem Slunce rychleji než Mars, je totiž Slunci blíže. Obě planety se pak dostávají jen přibližně každé dva roky do takové vzájemné pozice, která dovoluje cestu na Mars s optimální (nejmenší) spotřebou paliva.

FOTO: ESO/G. Hudepohl (http://www.eso.org/public/images/ann13085c/) [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], Wikimedia Commons, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/Mars_rover_being_tested_near_the_Paranal_Observatory.jpg

 

Ve stejném roce plánuje americká NASA vyslání dalšího roveru. Ten by se měl na první pohled podobat slavnému MSL Curiosity, vozítku, které zkoumá povrch rudé planety už dnes. Nová verze (Mars 2020) bude mít ale na palubě jiné přístroje (mimo jiné vrtnou soupravu k výzkumu hornin) a také má mít upravená a vylepšená kola. Měla by sbírat vzorky, zatavovat je a ukládat na povrchu Marsu tak, aby je mohla někdy později vyzvednout jiná mise, která je následně doveze na Zemi.

FOTO: Mars 2020. Zdroj: NASA / JPL-Caltech, https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA22105_hires.jpg

 

 

O pilotovaných letech, směřujících k Marsu, bychom zatím neměli ani snít. Vědci musí nejprve vyřešit velké množství problémů, které by takovou cestu doprovázely. Nynější technologie lety k tak vzdálenému cíli, jakým je Mars, jednoduše nedovolují.

Ale i kdyby se podařilo odstínit zhoubné kosmické záření a postavit takovou kosmickou loď, která doveze astronauty na Mars živé – celý projekt je nejprve třeba zaplatit.

Jedno je jisté – podobná mise nebude levná. Nejspíš bude příliš drahá pro každou z jednotlivých zemí, včetně USA nebo Evropské Unie. Řešení by mohla nabízet globální spolupráce mezi NASA, ESA, Roskosmosem nebo indickou a čínskou vesmírnou agenturou. To je ale asi otázka velmi vzdálené budoucnosti.

Na závěr trocha umění, které vytvořila marsovská příroda:

FOTO: NASA / JPL-Caltech / Universität von Arizona, https://mars.nasa.gov/multimedia/marsasart/?ImageID=5304

 

FOTO: NASA / JPL-Caltech / Universität von Arizona, https://mars.nasa.gov/multimedia/marsasart/?ImageID=5304

 

Text a foto: Blog Dany Tenzler na iDNES: ODKAZ

 

Dana Tenzler

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občasným dotazům – ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Blog na iDNES provozuji ve svém volném čase pro radost.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého – je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.

 

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Prohlédněte si i nový YouTube kanál ZAHADY info:

YouTube

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login